v užším smyslu a v dial. střm., tedy na území, kde došlo k diftongizaci ú > ou. V oblasti vm. a slez. nář., kde změ-
na ú > ou provedena nebyla, uvádíme jednotlivé výrazy v podobě s nediftongizovaným ú-. Uvedený postup jsme
zvolili v zájmu čitelnosti a srozumitelnosti mapového obrazu. Vedly nás k tomu formy úvraťa a úvratník, které
se nevyskytují v nářečích s provedenou změnou ú > ou, a rekonstrukce typu ouvratník by byla proto nepřiroze-
ná a nadbytečná. Z hláskoslovných jazykových jevů upozorňujeme na hláskové podoby sourať, ourať (příp.
urať), jež jsou odrazem výslovnosti bilabiálního w. Jev byl zachycen v obdobném rozsahu jako u typu pravda,
krev > prau̯da, kreu̯ (srov. PRO B1), v sz. části areálu dokládá naše mapa dokonce rozsah větší (sz. od Prahy).
Lze předpokládat, že příznivou oporou pro rozvinutí uvedeného jevu bylo spojení předpon sou-, ou- s bilabiál-
ním w (-wrať), které vývoj typu souwrať > sourať způsobilo.

V západní polovině zkoumaného území se užívá výhradně singulárových podob, směrem k východu, na Moravě, přibývá tvarů plurálových. Slezská nářečí vytvářejí výrazný slovotvorný areál výrazů s formantem -(n)ík (úvratník, obratník, skladník, příčník).

Slova příčník a zejména skladník mívají v dialektech i jiný význam. Mohou označovat brázdy vyorané uprostřed pole. Jak dokládá ALJ, orat na sklad znamená na Jemnicku orání od středu pole směrem k mezím, na Holešovsku se oráním do skladu označuje orání, při němž se začíná orat od meze. Ve vm. nář. má výraz sklad význam ‚nejvyšší část pole‘, Bš jej charakterizuje jako „konce pole, meze, kde se skládá kamení“.

Nářeční materiál byl ověřen a doplněn údaji z KLA.

3                 Takřka celé zkoumané území pokrývají výrazy souvisící se slovesem vrátit. Lexémy s jinými základy se vyskytují ojediněle. Jsou charakteristické pro stř. část slez. dial., odkud byl doložen ekvivalent skladník (mezi Příborem a Českým Těšínem) a příčník (na již. Opavsku); na Doudlebsku byla zachycena varianta příčák. V již. Čechách tvoří dále mikroareál výraz zahánka.

Pojmenování souvrať (a jeho obměny) se vyskytuje pouze v Čechách. Tvoří zde výraznou oblast, jejíž jižní hranice se v podstatě shoduje s již. hranicí střč. dial., východní hranice probíhá vých. částí svč. nář.

Na ostatním území jsou běžné výrazy obsahující předponu ú-/ou- úvrať/ouvrať, případně další morfologické podoby. V sz. polovině slez. nář. dominuje forma úvratník. Jablunkovsko se vyčleňuje ekvivalentem návrat. Ve vých. části střm. nář. jsou běžná označení odvozená od slovesa obrátit (obratí v západní části areálu, obratě v jeho východním úseku, obratník na sz. okrajích vm. dial. a na Opavsku).

Forma ouvrať zabírá již. polovinu Čech (zč. nář. se přičleňují obměnou houvrať) a jejich vých. okraje; koresponduje s podobou úvrať, která byla doložena z Frenštátska a dále z podorlického úseku, pro nějž je příznačná též podoba s nediftongizovaným a zkráceným ú-, a to urať. V Čechách byly zapsány navíc hláskové obměny, které mají obdobu u více výrazů, a to jednak podoby s vkladným -j- (sourajť, houvrajť) v zč. dial. s přesahem na Příbramsko, jednak reflexy bilabiálního w v svč. nář. s hlubokými přesahy do dial. střč. (sourať, ourať, urať).

Zatímco na území Čech je běžná forma sg. f. (ouvrať, souvrať a jejich hláskové obměny), dochází směrem k východu k morfologickým diferencím. Na Doudlebsku, ale zejména ve střm. nář. (bez jejich záp. úseků) se objevuje forma neutra ouvratí, v podobě úvratí zasahuje i již. část vm. nář. Plurálové podoby zaznamenal náš výzkum v areálu na záp. Moravě: ouvratě v již. a sev. úseku čm. dial. a přilehlé části střm. nář., ouvrati dále až k linii Znojmo – Moravský Krumlov – Brno. Plurálový tvar úvratě dále dominuje ve vm. nář. V jejich již. polovině byla zachycena forma plt. úvraťa.

4    houvrať  jen nář. — Zč. hlásková obměna slova ouvrať s protetickým h-.

houvrajť  jen nář. — Jzč. hlásková obměna slova houvrať s vkladným -j-.

návrat  v sled. významu jen nář. — K navrátit.

návrata  n. plt. jen nář. — K navrátit.

obrať  jen nář.; Kt — K obrátit.

obratě  plt. jen nář. — Plurálový tvar výrazu obrať.

obratí  jen nář. — K obrátit.

obratník  v sled. významu jen nář.; Kt — K obrátit.

ourať  jen nář. — Hlásková obměna slova ouvrať vzniklá splynutím bilabiálního w v kořeni s u v předponě (ouwrať > ourať).

ouvrať  Jg též ouvrat, SSJČ obl. — Hlásková obměna slova úvrať.

ouvratí  jen nář.; Jg — Hlásková obměna slova úvratí.

ouvratě  plt. Jg, SSJČ obl. — Plurálový tvar výrazu ouvrať.

ouvrati  plt. jen nář.; Jg — Plurálový tvar výrazu ouvrať, svědčící o zachování původního morfologického zařazení k typu kost.

příčák  jen nář. (Kt příč „příčné pole, záhony orané na příč jiného

pole“) — Univerbizací ze spojení příčný záhon, příčné pole.

příčník  jen nář.; Jg „příční záhon na konci pole neb i jinde, příhon“, SSJČ též příčnice — obojí nář. ,brázda utvořená napříč polem‘ — Od adj. příčný, příční.

skladník  v sled. významu jen nář. — K skládat (v místě, kde se obracel potah, byly příčné, „naskládané“ brázdy, označované někde též jako sklad).

sourať  jen nář. — Hlásková obměna slova souvrať, viz též ourať.

souvrať  f.  Jg, SSJČ — K předpokládanému sou-vrátit.

souvrať  jen nář. — Jzč. hlásková obměna slova souvrať s vkladným -j-.

souvratí  jen nář.; Jg — Morfologická obměna výrazu souvrať.

urať  jen nář. — Hlásková obměna slova úvrať vzniklá splynutím bilabiálního w s u (blíže srov. ourať) a zkrácením předpony ú-. K uvedenému zkrácení došlo dříve, než byla provedena diftongizace ú > ou.

úvrať  f.  stč., Jg též úvrat, Kl též úvratina, SSJČ, SSJ, pol. uwroć — Psl. *ǫvortъ.

úvrata, úvrať  n. plt. jen nář. — Viz úvrať.

úvratí  jen nář.; Jg, Kl úvratie, pol. uwrocie — Viz úvrať.

úvratě  plt. Jg mor., SSJČ — Plurálový tvar výrazu úvrať.

úvratník  jen nář. — K úvrať.

zahánka  jen nář.; Jg zaháňka — K zahánět (Mch u̯hlína se z obou stran „zahání“ ke středu záhonu“).

5    uwrať Po 1 — ourať Ju 4 — óvraťi pl. Ju 6 — úvraťina Ju 7 — ouvraťina Ju 5 — souvrať Ju 2, 3, Ru 2, 3 — sourať Ju 1, 3, Ru 4

6    AJŚ 74, SSA 1.14

Kl