29 vrátka v plotě (640) —

1    M         vrátka plt. (vracka 801)

branka — bránka — braňka (bráňka 127, 235)

dvířka plt. — dvírka — dvérka (dvercka 818)

dvérca (dvírca 684, dvírce 307)

dvorek 802, 807

lísa

líska (léska 611)

furtka

N          lísa ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘

2                 Mapa zachycuje nář. označení pro vrátka v plotě. Ta se většinou vyráběla z tyček (zpravidla řemeslně upravených) nebo desek, později i z plechu. Namnoze se věcné rozdíly odrazily i v pojmenováních. Na Moravě jsou častěji plná prkenná vrátka nazývána vrátka nebo dvířka; slovo branka tam označuje spíše vrátka tyčková (laťová). Jak vyplývá i z explorátorských poznámek, jde o položku sémanticky i výrazově nevyhraněnou. Na výše uvedené odlišnosti jsme proto při mapování nebrali zřetel.

Získaný materiál vykazuje vedle rozdílů lexikálních též diference slovotvorné (lísa × líska, dvérka × dvérce) a hláskoslovné (branka × bránka × braňka, dvířka × dvírka × dvérka).

Výrazy lísa, líska jsou kartografovány jen v případech, kdy skutečně označují námi sledovanou reálii. Nebyly tedy mapovány ve významu ‚vysouvací díl plotu (ohrady)‘. U některých informátorů znamená slovo líska menší vrátka.

3                 Pro mapu je charakteristická určitá prostupnost areálů jednotlivých výrazů a jejich častá dubletnost i tripletnost.

Rozsáhlý je zejména areál mor. a vč. názvu bránka a jeho poměrně hojně se vyskytujících, avšak zeměpisně nevyhraněných variant branka a braňka. Poslední pojmenování se objevuje hlavně mezi Prahou a Kolínem s přesahy až na Mladoboleslavsko a Ledečsko.

V Čechách vytváří velké území ještě slovo dvířka; je typické pro jzč. nář., podoba dvírka je příznačná pro oblast severně a východně od Prahy až k Nové Pace, dále se vyskytuje v podorlickém úseku, v centrální části střm. a v sev. úseku čes.-mor. nář. V záp. Slezsku je nejběžnější forma dvérka, slovotvorná obměna dvérce je doložena z Opavska.

Několik areálů vytváří pojmenování vrátka, a to v sev. Čechách, dále na Českobudějovicku a na jz. Moravě, na Zábřežsku, v již. a vých. Slezsku; poměrně často se vyskytuje i jinde po celém zkoumaném území.

Výraz lísa (s méně frekventovanou obměnou líska) je typický pro oblast s centrem na Benešovsku s přesahy k Příbrami, Ledči a Táboru a dále pro mikroareál jv. od Čes. Budějovic.