ČJA 4

268      všem dat. pl. (2433)93

1    M         fšem

fšechnem

fšechňem (též 460)

fšechňim 301,302

fšechnejm (fšechném 66, fšechnim 71)

fšeckým

fšyckým (fšystkim 831, 832)

2                 V dativu pl. zájmena všechen se vyskytuje jednak pův. krátký tvar všem, shodný s územ spisovným, jednak tvary vzniklé rozšířením zájmenného nominativního základu (všechnem, všechněm, všechnim) nebo přiřazením k adj. flexi (všechným, všeckým).

Podoba všickým se samohláskou -i- v základu vznikla analogií podle nom. pl. m. živ., srov. ČJA 4-267 všichni nom. pl. m. živ., a navazuje na situaci v polštině. Náslovné v- vyslovované místy v svč. nářečí jako bilabiální w- zde neregistrujeme, alternaci počátečního vš-/š- zachycuje mapa ČJA 4-265 všechno nom., akuz. sg. n.

3                 Na většině území Čech je základní forma všem, užívá se jí také na záp. Moravě, téměř až po řeky Svitavu a Svratku. Dále na východ se objevují tvary podle složeného adj. sklonění. V záp. části nář. jzč. (od řeky Vltavy směrem na západ) se vyskytuje tvar všechněm, při vnitřních okrajích areálu častěji jako dubletní s formou všem. Pro vých. polovinu Moravy a slez. nář. je charakteristický tvar všeckým, pro přechod. nářečí čes.-pol. pak všickým.

Na vých. okraji Čech, na Kladsku a řidčeji i na Novoměstsku byla zapsána obměna všechným, místy i v dubletě s všechnem. Na Chodsku se sporadicky vyskytla forma všechnim.

V městské mluvě se téměř důsledně užívá dativu všem.


4    všeckým  sloven. všetkým

všickým  pol. wszystkim

všechněm  Db

všem  stč. též všěm, Db, MČ, hluž. wšěm


5    fšem Ju 1–3, Ru 2

6    —