ČJA 3

248 kachňátko (962a) —

kachně (962 b)

1    M         kachňátko

kachňička

kachínka

kačátko (kačňátko 458, káčacko 755, kačacko 836, kačuntko 831–833) — káčátko (káčatko 640, káčjatko
755) — káčítko

kačňička 453, 454

kačenka (kačénka 685, 727, mao kačka 834)

líčátko (líče 254, 445)

lička 251, 430, 451, 453 (ličička 430)

liluška (didloška 634, dlidluška 628, 717, diduška 628)

lilinka (lilenka 707, 712, didlinka 622, didulka 673)

liduška 224, 237, 249, 402, 643

lidunka 128, 446 (lída 316)

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování kachňátka, tj. kachního mláděte v prvních dnech života. Vedle rozdílů lexikálních sledujeme i diference slovotvorné (např. kachňátko × kachnička × kachýnka, liluška × lilunka) a hláskoslovné (např. kačátko × káčátko × káčítko).

Všechny názvy jsou zvukomalebného původu. Výrazy káčkách, napodobující zvuk, který vydává kachna, chápeme jako dva odlišné základy; rozdíl kachňátko × káčátko tedy hodnotíme jako lexikální. Rovněž jako diferenci lexikální hodnotíme základy lid-lil- z vábicích interjekcí, které jsou převzaty z volání na kachňátka a housátka (srov. III-230 volání na kachny, III-229 volání na husy).

Položka dotazníku byla zaměřena jednak na zachycení zdrobnělých a expresivních (mazlivých) názvů, jednak na registraci výrazů neutrálních, o jejichž rozšíření pojednáváme v oddíle 7.

3                 Příznačná je hojná dubletnost pojmenování. Jako hlavní se jeví rozdíl mezi výrazem kachňátko (typickým téměř pro celé Čechy) a pojmenováním káčátko (s hláskovými variantami), pokrývajícím s výjimkou jz. poloviny Čech celé území našeho národního jazyka. Varianta káčítko je běžná na Znojemsku a v záp. Slezsku, podoba kačátko je nejrozšířenější v sev. polovině Čech.

Rozsáhlý areál v již. Čechách tvoří lexém líčátko.

Z označení rodu ženského výraz kačenka je nejkompaktnější ve střed. části Moravy, vyskytuje se však nezřídka i jinde, zejména v střed. a vých. Čechách a na záp. Slezsku. Podoba kachnička byla častěji zapisována zejména v záp. Čechách a v okolí Prahy. Z jč. okraje je doložena varianta kačnička. Rozptýleně a spíše ojediněle v sev. polovině Čech se vyskytla forma kachýnka. Rovněž podoby liduška, lidunkalilinka byly zaznamenány jen porůznu a řídce, varianta liluška se častěji objevila ve vm. nář.

4    kačátko  jen nář.; stč., Jg, pol. kaczątko — Viz káčátko.

káčátko  SSJČ dem., SSJ káčatko — Od káče, viz kačenka.

kenka  v sled. významu jen nář.; Jg též kačička, SSJČ, pol. kaczuszka, kaczuchna (hluž. kačka ‚kachna‘) — Od kačena, to z vábicí interjekce kač kač.

káčítko  jen nář. — Viz káčátko, podoba s přehlasovanou střídnicí za někdejší nosové ę.

kačnička  jen nář. — Kontaminací výrazů kačátkokachnička (viz tam).

kachňátko  Kt, SSJČ dem. — Od kachně, viz kachnička.

kachnička  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ dem., oba ‚malá kachna‘) — Od kachna, to z onomatopoického slovesa káchat ‚napodobovat kachní hlas‘.


kachýnka  v sled. významu jen nář. (SSJČ kachýnka dem. ‚malá kachna‘) — Viz kachnička.

líčátko  jen nář.; Jg ličátko, SSJČ též ličátko nář. (Jg líče, ‚kachně‘) — Dem. k nář. líče ‚kachně‘, viz lička.

lička  jen nář. (stč., Jg, SSJČ nář., u všech ‚kachna‘) — Od nář. líče ‚kachně‘, to ze zvukomalebného základu li (srov. lilinka).

lidunka, liduška  jen nář. (Kt též lída, lidla, lidlička – vše ‚kachna‘) — Obměnou onomatopoického základu dli dli.

lilinka  jen nář. — Od onomatopoického li li.

liluška  jen nář. (Kt „kachna (v dětské řeči)“, Bš ‚kachna‘) — Viz lilinka.

5    kačátko Ju 1, 2, Ru 1, 4 — káčátko Ju 6 — kačenka Po 1, Ju 2, 4, Ru 5 — kachňátko Ju 5, Ru 3 — kachinka Ru 4 — kachňička Ru 2 — lilinka Ju 5, 6

6    OLA 315, ALE 121

7                 Nářeční ekvivalenty spisovného výrazu kachně, tj. neutrálního označení kachního mláděte, tvoří většinou oblasti, které se shodují se zde představenými areály jejich zdrobnělých, popř. mazlivých variant. V podstatě je území výskytu výrazu kachňátko totožné s oblastí rozšíření podoby kachně, podobně jako areál lexému líče je shodný s územím varianty líčátko.

Nejběžnější pojmenování káče, rovněž shodné se spis. jazykem, se vyskytuje po celém zkoumaném území; jen v již. polovině Čech není jeho výskyt souvislý. Forma kače se na rozdíl od území varianty kačátko omezuje pouze na sz. okraj Čech. Podoby káčtě/kačtě byly zaznamenány hlavně v podorlickém úseku.

Názvy rodu ženského se vyskytly jen zřídka. Výraz lička se objevil především v okolí Jindřichova Hradce a na vých. Příbramsku, označení lída máme doloženo z Rakovnicka, Plzeňska a z Pošumaví.

Atlasy: —

Fi