237 kurník (942)

1    M         kurňík — kúrňík

koplín (kopln 614)

slepičňík

slepičák

slepičárna 106

slepičárňe 646–648 (-ňa 648)

řád (slepičí řád 117, 161)

řádňik 114

N posada 332, 445, 645, chlívec 324, 332, slepičí chlívec 309, chlívek 453, 638, húrka 731

2                 Mapa zachycuje teritoriální rozšíření nář. názvů pro kurník, tj. chlívek pro slepice. Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. slepičák × slepičník × slepičárna) a hláskoslovné (kurník × kúrník). Okrajově se do mapového zobrazení promítly též rozdíly v morfologické charakteristice feminin (slepičárna × slepičárně; k tomuto rozdílu viz např. I-212 dřevník, II-172 kovárna).

Obecná pojmenování chlívek a chlívec, specifikovaná někdy atributem slepičí, nebyla pro svou neterminologickou povahu mapována. Označují zpravidla menší chlév (pro vepře, kozy, králíky, husy apod.). Nemapováno zůstalo rovněž označení posada, ačkoli je ve spojení posada slepičí uvádí v našem významu Jungmann. Pojmenovává zpravidla dřevěnou klec nebo malou ohradu pro menší hospodářská zvířata, většinou drůbež. V jižních Čechách, odkud jsou i naše doklady, se podle KLA užívá tohoto výrazu často také ve významu ‚hřad‘; srov. III-239.

V místech, kde existují dubletní pojmenování řád a kurník, je výraz kurník, shodný se spisovným jazykem, hodnocen jako nový.

3                 Téměř celoúzemní pojmenování kurník s hláskoslovnou variantou kúrník (při sev. a vých. okrajích Čech a severně od Brna) doplňují regionalismy koplín (na jižní Moravě), řád (na Náchodsku, Kladsku a širokém Litomyšlsku) a výraz slepičník (na Domažlicku a Klatovsku, odděleně na Telečsku a sporadicky i jinde v Čechách) se slovotvornými variantami slepičák (porůznu v sev. okraj. úseku Čech) a slepičárně (na Zábřežsku).

Ve všech městech se užívá výrazu kurník.