ČJA 2

215 pomlázka (svazek prutů) (2074)

1    M         pomláska

žíla (též 326) — žila (též 135, 464, 13, žile 653–655)

žilka

tatar (tatarec 648, 677)

pamihoda (pomihoda 238, 247)

pamihod (též 205)

dinovačka (dínovačka 118, binovačka 127, 128, 130, 131, vinovačka 132)

hodovačka (houdovačka 149, 209, 225, 248)

karabáč (karbač 821, 828, karvač 830–834) — korbáč (též 836)

karabina 216, 312, 314

kyčka (též 809, kyčkovanka 801)

dutki

metla (metlička 501, 750, metlica 749)

mrskačka

mrskáč (mrskút 419, 462)

kocar

prut

S          kantar 710, praskačka 428, rouca 737, capka 651, 65

N          slatkí dřevo 503, slatkí dreko 162, březak 814, šmiholec 822, šybovec 759, žíhatka 240, šlehačka 324, 433, 436, 438, 441, 463

2                 Mapa registruje zeměpisné rozložení nář. ekvivalentů spis. výrazu pomlázka, který označuje zvykoslovný předmět (spletený pramen, zpravidla z vrbových proutků) užívaný chlapci a muži k obchůzkové koledě na Velikonoční pondělí. Původně sloužil k obřadnímu šlehání děvčat, aby zůstala mladá (srov. etymologii slova pomlázka), dnes je jeho účel pouze symbolický (tak např. na Vysokomýtsku je i několik metrů dlouhá pomlázka skupinou hochů jen nesena). Převážná část jzč. oblasti tento zvyk v tradici nemá, a reálie se zde proto neužívala. Místy sem vedle slova pomlázka nověji proniká i nemapovaný výraz šlehačka.

Pojmenování předmětu se zeměpisně diferencují zvláště po stránce lexikální. Bývají to slova odvozená, deverbativa označující nástroj (např. pomlázka, hodovačka, dynovačka, mrskačka) i neodvozená pojmenování přenesená, často obecnějšího významu, která se terminologizovala pro tento předmět (prut, metla, důtky, karabáč, žíla, tatar aj.). Slovotvorně se diferencuje výraz žíla (na Moravě v podobě žila v důsledku starého moravského krácení) proti dem. žilka. Rodový protiklad vytvářejí dvojice pamihodapamihodmrskačkamrskáč.

3                 Pomineme-li menší areály, vytvářejí většinová označení sledovaného předmětu tři velké oblasti, a to čes. pomlázka a mor. žila (zahrnuje záp. polovinu Moravy a variantou žilka zasahuje do Čech až na Vysokomýtsko) a tatar (ve vých. polovině mor. území). Izoglosy těchto tří oblastí probíhají paralelně zhruba směrem severo-jižním.

Menší areály se soustřeďují jednak na okrajích jazykového území, jednak v pásu mezi oblastmi názvů pomlázkažila. Na západě je to především areál výrazu pamihoda (na Rakovnicku) a jeho rodové varianty pamihod (v Poohří), k nimž se na jihu přimyká menší areál názvu žíla (vých. od Plzně). Na východě jazykového území se vydělují slez. výrazy kyčka (na Opavsku) a karabáč (vých. od Ostravice), jehož varianty korbáč se užívá v úzkém pruhu na vých. okraji vm. nářečí a slovotvorné obměny karabina v Čechách, zvl. na Manětínsku. Střední přechodový pás tvoří zejména náchodské a kladské označení dynovačka (rozptýleně se vyskytuje též na Jindřichohradecku), čm. název metla (v centrální části čm. oblasti) a pojmenování důtky (s jádrem na Pelhřimovsku).

Rozptýleně byly zachyceny i další výrazy, a to hodovačka (v záp. části střč. nářečí) a mrskačka s variantou mrskáč (na Českomoravské vrchovině a odděleně ve střm. nářečích). Některé z nich se též soustřeďují do malých ostrůvků, jako prut (zvl. na již. Opavsku) a kocar (na Prostějovsku).

Situace ve městech se vcelku shoduje s venkovským okolím.

4    capka  jen nář. — Nejasné, snad souvisí se slovem capat Jg ‚bít‘.

důtky  v sled. významu jen nář. — Přenesením etymologicky nejasného výrazu důtky ‚karabáč‘.

dynovačka  jen nář.; SSJČ nář. — Snad souvisí s pol. dyngus ‚Velikonoční pondělí‘.

hodovačka  jen nář. — Od hodovat (k hody ‚svátky‘).

kantar  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ kantář ‚ohlávka s udidlem‘).

karabáč  v sled. významu jen nář. (Jg ‚řemenný bič o krátké násadě‘) — Specifikací přejatého výrazu.

karabina  v sled. významu jen nář. — Resufixací od karabáč, viz tam.

kocar  jen nář. (Jg též kocer ‚bič‘) — Přenesením nář. výrazu s významem ‚bič, karabáč‘ nejasného původu.


korbáč  jen nář. (Jg slc. ‚řemenný bič‘, SSJ ‚spletený bič‘) — Hlásková varianta, viz karabáč.

kyčka  jen nář.; Jg mor. a slez. — Přenesením nář. výrazu s významem ‚bič, karabáč‘.

metla  v sled. významu jen nář. (Jg ‚bič‘, SSJČ ‚svazek prutů‘, SSJ ‚nástroj na zametání‘) — Přenesením výrazu metla (od mést).

mrskáč  jen nář. — Od mrskat.

mrskačka  jen nář. — Viz mrskáč.

pamihod, pamihoda  jen nář.; SSJČ nář. — Nejasné, snad k hod, hodovat.

pomlázka  Jg, SSJČ — Od pomladit (pomlázkou se šlehala děvčata, aby zůstala mladá).

praskačka  v sled. významu jen nář. — Od expr. práskat ‚bít‘.

prut  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.

rouca  jen nář. — Nejasné.

tatar  v sled. významu jen nář., SSJČ nář. — Přenesením podle představy, že podobné karabáče měli Tataři.

žíla, žilka  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. (Jg ‚bič‘) — Přenesením významu slova žíla ‚karabáč‘.

žila  v sled. významu jen nář. — Mor. krácením samohlásky, viz žíla.

5    pomláska Ju 1–3, Ru 4 — karabáč Po 1, Ju 4 — binovačka Po 1, Ju 2 — žila Ju 6

6    —

Hl