ČJA 1

213 špalek (210)

1    M         špalek

špalík (též 316, 327, 337)

nátoň m. (-n 105, 118, též 102, 104)

hnátek

klát

ktek

kpeť m. (-c’, -č)

kłapetek

krč m. (též 104, 106)

N          pařez 118, 626, parez 207, 301, 336, balík 246, peň 723, 82, kloc 801, peňka 755, stonek 734

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozšíření nář. pojmenování pro špalek, tj. kratší kus silného pně sloužícího jako podklad pro štípání dřeva. Vedle základní diferenciace lexikální byly zachyceny též rozdíly slovotvorné (klát × klátek, klápeť × klápetek, špalek × špalík).

Ke štípání dřeva se užívalo v podstatě dvou reálií velmi podobných: špalek se nejčastěji získával přímo z klády, ale stejně tak mohl být ke štípání dříví využit pouhý pařez k tomuto účelu uzpůsobený. V některých oblastech se tento rozdíl projevuje i v rozdílných pojmenováních (např. odlišením názvu pro ,špalek z pařezu‘, který bývá označován stejně jako ,pařez‘), většinou se však – vzhledem ke stejné funkci – uplatňuje společné pojmenování bez ohledu na původ. Na území, kde se stejným slovem označuje ,špalek‘ i ,kláda‘ (např. klát v části vm. nářečí, klápeť v některých slez. obcích), nabývá povahy termínu pro význam ,špalek‘ forma deminutivní (klátek, klápetek). Některé názvy mají v nářečích ještě další (většinou podobné) významy (vedle ,kláda‘, ,pařez‘ též např. ,úl zhotovený z kmene stromu‘).

3                 Výrazný protiklad představuje většinové pojmenování špalek, které se vyskytuje v Čechách a na převážné části Moravy, a regionalismy klápeť, klát, klátek, hnátek. Nář. ekvivalent klátek byl zachycen ve středním a severním úseku vm. nářečí, klát na širším Boskovicku a na již. Vsetínsku. Pojmenování klápeť se vyskytuje na Zábřežsku a v oblasti záp. slezské nář. skupiny, hnátek v ostravickém nář. úseku a v přechodovém nářečí česko-polském. Z Podještědí a Podkrkonoší je ve sledovaném významu doložen výraz krč. Vedle těchto výrazně územně vyhraněných termínů žije na velké části zkoumaného území archaický název nátoň; soustavněji byl zachycen v sv. a vých. Čechách, na již. Moravě a na Valašsku, a to nezřídka v dubletě s jiným pojmenováním.

Základní označení špalek proniklo do všech měst (zejména do mluvy mladé generace).


4    hnátek  v sled. významu jen nář. (Kt hnot, hnotek ,kus dřeva od kořene‘) — Slovo ne zcela jasné. Snad kontaminací (už v psl.) *glatъ ,špalek‘ s *gnatъ ,holeň, kloub‘; není však zcela vyloučeno, že se jedná o pouhou pozdější metaforu.

klápeť  jen nář.; stč. klápet, Jg klápet — Podle Mch (1957) od klapěti ,viset‘.

klápetek  jen nář. — Od klápeť, viz tam.

klát  stč., Jg, SSJČ nář., SSJ — Patrně souvisí se slovesem klát, psl. *kolti ,bodnout‘; odtud se vyvinul další významový odstín ,štípat dřevo‘, ,rozrážet údery na polena‘.

klátek  jen nář.; Jg dem. — Od klát, viz tam.

krč  jen nář.; Jg, SSJČ nář. (stč. ,pařez, kmen stromu‘) — Patrně souvisí s čes. nář. kl’č a sloven. kĺč ,pařez‘. Podoby s -r- žijí spíše v jiných slovanských jazycích (např. pol. karcz ,pařez‘). Psl. *kъrčь ,pařez‘, málo jasné.

nátoň  stč. náton, Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ — Nejasné.

špalek  Jg, SSJČ, SSJ špalok nář. (stč. ,okleštěný kmen stromu‘) — Nejasné.

špalík  Jg dem., SSJČ dem. Od špalek, viz tam.


5    špalek Po 1, Ju 1–6, Ru 1–4 — špalík Ru 2 — nátoň Ju 7 — klátek Ru 5 — pařez Ru 4 — peň Ju 7 — stonek Ru 5

6    ASJ IV 199, MAGP 61, AJŚ 362, 363 natoń, AJPP 78a

Pl