ČJA 3

212 (svině je) sprasná (882) —

1    M         březí

prasná (prošno 835, 836, prośno 831–834) — prašná (praši 112)

sprasná (-s’na 801, 818–821) — sprašná

souprašňí (souprašná 124)

soupraši (zoupraší 503, v soupraši 127)

soudná 128–131 (sounná 130)

skotná

N          pobučená 624, nařóchaná 648; je na oprasení, bude se prasit

2                 Mapa zachycuje nářeční názvy stavu svině ve vyšším stupni březosti. Ze spojení svině je sprasná mapujeme pouze adjektivní část. Materiál přináší vedle rozdílů lexikálních především diference slovotvorné (prašná × sprašná × souprašní × soupraší), zaznamenáváme i hláskový rozdíl (s)prasná × (s)prašná.

Nemapovány zůstaly opisy a výrazy neterminologické povahy vyjadřující spíše počáteční fázi březosti, tedy stav krátce po zabřeznutí, např. nařouchaná, pobučená, nebo naopak stav těsně před vrhem selat, např. je na oprasení, bude se prasit.

Výraz březí má v nář. také význam ‚stelná‘, srov. III-171 (kráva je) březí.

Jako spisovné jsou v SSJČ uváděny výrazy březísprasná. SSJČ dále zaznamenává nářeční podoby sprašnásoupraší.

Ve městech tato položka zkoumána nebyla.

3                 Výraznou lexikální diferenci mezi označeními březí a odvozeninami od substantiva prase (sprašná, soupraší) doplňují na svč. okrajích regionalismy soudná (v okolí Rychnova nad Kněžnou) a skotná (v Podkrkonoší, na Náchodsku a na Litomyšlsku).

Slovo březí pokrývá území západně od linie měst Mladá Boleslav – Ledeč nad Sázavou – Jindřichův Hradec; to se v podstatě shoduje s rozsahem slova březí ve významu ‚stelná‘.

Adjektiva odvozená od slova prase se vyskytují zhruba v sv. třetině Čech, na Moravě a ve Slezsku. Jako dominantní se jeví slovotvorný rozdíl podob soupraší × sprašná; hranice mezi oběma výrazy se v podstatě kryje se starou česko-moravskou zemskou hranicí, přičemž forma sprašná je typická pro Moravu. Sev. okraj svč. nář. charakterizuje podoba prašná. Porůznu v sev. Čechách a na Ledečsku byla zaznamenána forma souprašní. Ve Slezsku a na přilehlém úseku vm. nář. jsou běžné podoby s kořenem pras-: obměna sprasná v záp. části (odděleně se objevuje také na Boskovicku) a varianta prasná na východě Slezska.

4                 Doklady ve slovnících jsou většinou uváděny v základním tvaru nom. sg. maskulina.


březí  stč. břězí, Jg též břízí, SSJČ — Z *berdja (to snad z ide. *bher- ‚nést‘).


prasná  jen nář.; Jg, SSJ, pol. prośna, hluž. připrosny — Od prase.

prašná  jen nář.; Kt — Viz prasná, podoba se -š- patrně jako nepravidelný reflex někdejšího měkkého s’.

skotná  Jg, SSJČ zast. a obl. — Od *kot pův. ‚mládě menších zvířat‘ (souvisí s kotiti ‚vrhnout mláďata‘). Předpona vyjadřuje význam ‚s kotem jsoucí‘; rozšířením významu.

sprasná  Jg, SSJČ (Bš sprasnice ‚svině oprasená‘) — Od prase předponou s- s významem ‚s prasetem jsoucí‘, srov. skotná.

sprašná  jen nář.; SSJČ nář. — Viz sprasná a prašná.

soudná  v sled. významu jen nář.; Jg soumný (Bš soumný králík) — Ze


soumná (to od soumar ‚zvíře nesoucí náklad‘) asimilací a změnou souhláskové skupiny nn > dn). Ztrátou povědomí o etymologické souvislosti patrně posílena adideace k soudek.

soupraší  jen nář.; Jg též souprasí, SSJČ nář. — Od prase (viz prašná) předponou sou- s významem ‚spolu‘ („svině spolu s prasaty“).

souprašní  jen nář.; Jg souprasní, souprasný, hluž. suprašny — Kontaminací podob souprašíprašná, viz tam.

5    březí Ru 2 — sprasná Ju 2–4, 6, Ru 1 — sprašná Ju 7, Ru 5 — suprasná Ju 2 — sprašňí Ju 7, Ru 5 — skotná Po 1

6    SSA 2.42

Fi