K střč., okrajově jč. a zm. pojmenování zápraží se přimyká jč. odvozený výraz práh, práhy a v Polabí zápraž f. Výrazy od základu syp- zabírají téměř celou Moravu a Slezsko, též svč. okraje a velkou oblast záp. Čech. Forma zásep je v záp. Čechách a na Náchodsku, varianta násep se vyskytuje v sev. Čechách. Podoba násyp byla zaznamenána v sv. Čechách s přesahem na Moravu, na Zábřežsku má podobu násp. Slovo násyp se odděleně vyskytuje dále v již. a stř. úseku vm. nářečí. Vých. polovina Moravy se odlišuje formou náspa (f. sg.), na centrální části Moravy převládá n. plt. náspě a náspa, z malého pruhu obcí zejména na Novoměstsku se dokládá forma náspí (n. sg.).

Mezi střč. a svč. areály (se slovy zápraží a zásep) se nacházejí menší územní celky s dalšími pojmenováními, totiž se szč. chodník, s pojizerským zástinek (zástěnek), centrálně svč. záhrobec, záhrobeň, vč. záprseň a vysokomýtským zábřež. Další okrajové výrazy zabírají jen menší úseky: pohrádka (sev. Opavsko), přílepek (Jablunkovsko).

Ostrá je izomorfa zá-/ná-, rozdělující zkoumané území na záp. a vých. oblast; ná- je však reliktně i v Podkrkonoší. Menší areál vytvářejí označení s příponou -eň.

4    chodník  v sled. významu jen nář. — Specifikací z chodník ,místo, kde se chodí‘. K psl. zákl. *chod-.

mostka  plt. jen nář.; Kt ,dlážděný výstupek před prahem stavení‘, SSJČ nář. — K most, srov. val. mostiť ,dávat podlahu‘.

násep  f. jen nář.; Jg, SSJČ nář. (stč. násep m., f., náspě f. ,násep, val‘) — Deverbativum z kořene -sъp- (staré ablautové střídání -sъp-/-syp-).

násp  m. jen nář.; Kt  — Viz násyp.

náspa  f., n. plt. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násyp.

náspě  n. plt. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násep.

náspí  n. jen nář.; SSJČ nář. — Viz násep.

násyp  m., f. v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ (stč. m. ,hromada hlíny‘, SSJČ m. ,dlouhá nasypaná hromada hlíny‘) — Deverbativum z kořene syp-.

pohrádka  jen nář.; SSJČ nář., pol. pogródka — Dem. odvozenina od základu -hrad- (psl. *gordъ, pův. ,ohrazené místo‘).

potínek  jen nář.; Kt též potíň ,místo u domu, u chalupy vyčnívající, střechou kryté‘ (slez. potinek, popř. potinka běžně ,krytá předsíň‘) — Z předl. spojení pod síní, event. pod stínem.

potiní  jen nář.; Kt význ. jako potinek — Viz potínek.

práh  v sled. významu jen nář. — Přenesením z práh ,spodek dveřního otvoru ze dřeva nebo z kamene‘. Psl. *porgъ.

práhy  plt. jen nář. — Viz práh.

přílepek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ,něco přilepeného‘) — Nář. specifikací širšího významu. Deverbativum k přilepit, psl. základ *lěpiti.

zábřež  f. jen nář.; Kt ,podezdívka okolo zdí ve dvoře‘, SSJČ nář. — Z předl. spojení za břehem; zá- patrně podle zápraží.

záhrobec  Jg též záhrob, záhrobka, SSJČ též záhrobek, obojí zast. a nář. — Z předl. spojení za hrobem.

záhrobeň  f. Jg, SSJČ zast. a nář. — Viz záhrobec.

zápraž  f. Jg též zápražník, SSJČ říd. — Pojmenování podle lokalizace, z předl. spojení za prahem. Viz práh.

zápraží  stč. zápražie, Jg též pražina, SSJČ nápraží říd. — Viz zápraž.

záprseň  f. v sled. významu jen nář.; Jg mor. ,záhrobec před chlévem‘, SSJČ nář. — Z předl. spojení za + prsa. Podle Mch byla předprseň zídka do výše prsou, na ochranu obhájců hradeb; místo za ní bylo pak záprseň, to dosud někde znamená zápraží; vzniklo asi tam, kde zápraží mělo u sebe zídku nebo zábradlí.

zásep  f. Jg zásep m. i zásyp m., SSJČ též m., poněkud zast. — Deverbativum z kořene -sъp-. Viz násep.

zástinek  jen nář.; Jg, SSJČ též zástěnek, obě nář. — Ze spojení za stínem ,zastíněné místo‘.

5    zápraží Ju 3 — zápraž Ju 3, Ru 1 — záhrobeň Ju 2, Ru 4 — násep f. Ju 2, 4 — násip m. Ru 5 — náspa Ju 7 — chodňíček Ju 5, 6 — gaňek Ju–4 — gank Ru 5 — konk Ru 2

6    PLPJ 55

Bh