ČJA 2

209 doušek (2022)

1    M         lok (luk 605, 618, 624, 625)

lyk (též łyg 83)

glk 652, 93 (glg 73)

hlt (hĺt 727, hylt 829, hynt 833) – hut – hłt (ht 725, hułt 812, 817, 823)

šluk

doušek

S          lunk 618, zunk 642

N          kapka, krapka, slza, troška

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro doušek, tj. množství tekutiny, které lze najednou spolknout. Výzkum byl regionalizován na Moravu.

Materiál přináší především diference lexikální. Z hláskoslovných rozdílů sledujeme podoby hłthut. Územní rozšíření střídnic starého tvrdého ł se totiž odlišuje od stavu registrovaného na mapě PRO E4.

Až na slovo doušek jsou všechna pojmenování odvozena od slovesných základů. Jako výrazy spisovné jsou hodnocena téměř všechna zachycená slova, a to doušek, lok, hlt, šluk (to je charakterizováno jako řídké) a zunk (spolu s hláskovou variantou zuňk je hodnoceno jako zastaralé a expresivní).

3                 K výrazné česko-moravsko-slezské trichotomii, již představují pojmenování lok (v Čechách), hlt (na Moravě a v záp. Slezsku) a lyk (na zbývajícím území Slezska, v návaznosti na polské jazykové území), se přiřazuje výraz doušek (porůznu zejména na záp. polovině Moravy a na Opavsku) a řídce doložené označení šluk (menší areál vytváří v dubletě s jinými výrazy jen jz. od Opavy). Ojediněle se objevuje označení glg (jako expr. výraz má širší územní rozsah).

Z hláskových variant slova hlt zaujímá podoba hłt střední část vm. nář. a obměna hut pokrývá sev. úsek vm. a záp. část sled. nář.

Situace ve městech se většinou shoduje s venkovským okolím, do moravských a slezských měst proniká novější název lok.

4    doušek  Jg, SSJČ též douška říd. — Od psl. *duchъ ‚dech‘ (např. douškem jedním vypiti ‚jedním dechem‘).

glk  jen nář. (Kt glgotat ‚klokotat‘, SSJČ klkat (o koních) ‚polykat vzduch tak, že vzniká zvláštní zvuk‘) — Od onomatopoického nář. slovesa glgat.

hlt  Jg, SSJČ, SSJ — Od hltat (psl. *glъtati).

hłt, hut  jen nář.; Kt hut Opavsko — Viz hlt; nář. realizace původního tvrdého l sonans.

lok  Jg, SSJČ — Od lokat (psl. *lokati).

lunk  jen nář.; Jg též luňk — Od nář. lunkat ‚pít‘.

lyk  jen nář.; pol. łyk — Od slovesného základu -lykat (srov. např. polykat).

šluk  SSJČ říd. — Přejato z něm.

zunk  Jg zuňk, SSJČ též zuňk, oba zast. expr. — Od nář. zunkat ‚hltavě pít‘.

5    lok Ru 4 — hlt Ju 4, 6 — hutek Ru 4 — šluk Po 1 — polk Ru 2 — polknuťí Ju 5 — glut Ju 1

6    —

Fi