ČJA 2

201 doderky (2041 b)

1    M         doderky (doderek 150, 160, 506, 656)

voderki 312, 314, 324, 441

doďerky (dúďerek 623, 635, 636, doďerka 666) — doďírky (dóďirke 611, 612, doďírek 637, 652, dóďírek 640, doďirka 144, 152, 646)

dodrački

vodrački 302, 323

dodranki 140 (-ánki 149)

dodrák 138

doderná (dovoderná 435)

doderní n.

doďirná 602 (dóďirná 603, též doďerná 667)

dodraná

dodřená 647, 649

dodrški 439, 510, 511 (dodržek 616, 617, vodržek 616)

dodrhnutá

dodrhlá

dovodržná 436 (dovodrhná 435)

doškupk’i 831, 832

pobaba (pobava 813)

aldamáš 727, 754, 757

federbal 813, 830

S          doškubano 829, dodrápaná 749, šádoňk 650

N          doďeafka 738

2                 Do okruhu výraziva spojeného s draním peří patří i položka doderky (pro název položky jsme zvolili nář. výraz, sledovaný pojem totiž nemá spisovné pojmenování – slovo doderky a jeho synonyma uvedená v SSJČ (viz odd. 4) jsou všechna hodnocena jako nářeční). Při výzkumu se zjišťovaly nář. názvy pro poslední draní spojené se zábavou a pohoštěním, zaznamenaná pojmenování však mohou někdy označovat pouze slavnostní závěr draček (nezahrnují tedy v sobě vždy též předchozí, často už jen formální práci), srov. i významové vymezení slova doderky v SSJČ: ‚slavnostní ukončení draček hostinou a tancem‘. Bývá tomu tak často v případě neexistence dějového jména pro dračky (záp. Čechy, Zábřežsko, srov. II-199 dračky).

Jak je z mapy patrno, specifická pojmenování pro doderky se uchovala už jen ve zbytcích, jednotlivé výrazy tvoří dnes jen větší či menší ostrovy obklopené územím bez ekvivalentního označení. Přesto tuto položku do ČJA zařazujeme; zaznamenané nář. výrazy vykazují totiž značnou, především slovotvornou diferencovanost (lexikální rozdíly jsou zpravidla odrazem lexikální diferenciace sloves s významem ‚drát peří‘, srov. II-200, a nové lexémy jsou jen okrajové) a poměrnou areálovou vyhraněnost – překleneme-li oblasti s nedochovaným pojmenováním.

Zapsané výrazy jsou většinou (kromě přejatých) deverbativa od dokonavých sloves s předponou do- označujících dokončování draní peří (dodrat: doderky, dodraná; dodřít: dodřená; dodrhnout: dodrhnutá), popř. od sekundárního imperfektiva (dodírat: doderky, dodírky, dodírná).

Technika mapového zobrazení byla zvolena tak, aby byl na první pohled patrný základní slovotvorný rozdíl, tj. rozdíl mezi substantivizovanými slovesnými adjektivy (jsou zpravidla ženského rodu: doderná, dodřená, dodrhnutá atd., jen výjimečně rodu středního: doderné; jsou tvořena obvykle od příčestí trpného: dodraná, dodrhnutá, či od prézentního kmene příponou -ná: doderná, dodírná, vzácně od příčestí minulého: dodrhlá) – ta jsou znázorněna různými druhy šraf – a mezi dějovými jmény (plt.) s příponou -ky (doderky, dodržky, doškubky apod.), popř. -čky (dodračky), jež jsou (podobně jako okrajové lexikální ekvivalenty, přejaté výrazy pobaba, aldamáš, federbal) zobrazena izoglosami s nápisy, příp. značkami.

U dějových jmen byly zaznamenány i diference morfologické – v čísle a rodě (plt. – doderky, dodržky × sg.; v rámci sg. pak m. × f. — důděrek × doděrka, dodírek × dodírka), jež však kvůli přehlednosti už ne

jsou na mapě zvlášť vyznačeny (mapovány jsou převažující plurálové podoby; přesná lokalizace jednotlivých
variant viz 1 M).

3                 Dějová jména se sufixem -ky/-čky jsou doložena zejména ze záp. Čech a záp. poloviny Moravy, substantivizovaná slovesná adjektiva tvoří členité oblasti ve stř. části Čech a na vých. polovině Moravy.

Výraz doderky zabírá poměrně rozsáhlé území na širším Plzeňsku, Příbramsku a vých. Klatovsku (zde se k němu od západu přimyká kompaktní domažlický areál varianty dodračky, jen na nejzazších okrajích jz. a záp. Čech se objevují podoby bez předpony do-: oderky, odračky) a dále byl zapsán v pomezním pásu česko-moravském (častěji v jeho již. části). Obměna doděrky je rozšířena na záp. Brněnsku, Moravskokrumlovsku a sv. od Třebíče, podoba dodírky se objevuje mezi Jihlavou a Třebíčí, na Znojemsku a vých. od Brna; obě dvě naposledy zmíněná slova byla rozptýleně zachycena i na sev. Moravě a v svč. nář. oblasti, tam však, podobně jako severně od Brna, obvykle v sg. podobě (m. i f.). Na Mladoboleslavsku se pak objevují další sporadicky doložené varianty dodrankydodrák. Zč. pojmenování doderky přechází do stř. a již. Čech ve výraz doderná, jenž se táhne v nepravidelném pruhu až k Hradci Králové a na Mladoboleslavsku pokračuje v podobě stř. rodu doderné. Varianta dodraná zaujímá oblast mezi Brnem a Prostějovem a záp. polovinu Zábřežska, sporadicky byla zapsána i v jzč. nář. oblasti. Východ Zábřežska má výraz dodřená.

Sloveso drhnout funduje mezi Novým Městem na Mor. a Boskovicemi pojmenování dodržky, v sv. cípu Hané a na sz. okraji Valašska označení dodrhnutá (to bylo řídce zaznamenáno i jižněji), sz. od Českých Budějovic je ostrůvek výrazu dodržná.

Pojmenování odvozená od ostatních sloves se dochovala jen zcela reliktně.

Okrajové přejaté výrazy se objevují na východě zkoumaného území: pobabafederbal v záp. Slezsku, aldamáš na Uherskobrodsku.

Ve městech se tato položka nezkoumala.

4                 Významové nejednotnosti zaznamenaných výrazů (srov. odd. 2) odpovídá i jejich rozdílné sémantické vymezení v excerpovaných
slovnících, které se někdy liší nejen mezi slovníky, ale i uvnitř nich mezi jednotlivými výrazy (srov. např. Kt doderky × doderné). Proto
u všech slovníkových dokladů jejich sémantické vymezení (pokud je uvedeno) výjimečně citujeme. — Všechny výrazy jsou jen nář.; ve slo-
venštině, polštině a lužičtině neexistují spisovné ekvivalenty.

aldamáš  (Kt ‚dar, litkup, mzda‘; ‚obžinky, dožatá‘, SSJČ též haldamáš, obě nář. ‚zapíjení uzavřené koupě, litkup‘, Kl aldomáš, oldomáš ‚litkup‘) — Přenesením významu z nář. výrazu přejatého z maď. (áldomás ‚litkup‘).

doderky  Jg „poslední den, v němž dráčky peří doderou, a napotom jedí a pijí“, Kt „poslední den draní peří, po ukončení práce se jí a pije“, SSJČ nář. ‚slavnostní ukončení draček hostinou a tancem‘ — Od dodrat.

doděrky  Kt, SSJČ nář., viz doderky — Od dodírat, varianta se zkrácenou kmenovou samohláskou.

doderná  Kt ‚doděrky‘, SSJČ nář. viz doderky, Bš „kde jsou hotovy s draním peří, držívají také dodernou“ — Substantivizované deverbální adjektivum od dodrat.

doderné  n. Kt „hostina při dodrání peří“, SSJČ říd. nář., viz doderky — Viz doderná.

dodírky  Kt dodírka ‚doděrky‘, SSJČ dodírka říd. nář., viz doderky, Bš dodírka ‚dodraná‘ — Viz doděrky.

dodírná  ALJ dódirná Mor. Budějovice ‚pohoštění a zábava na ukončení draček‘ — Substantivizované deverbální adjektivum od dodírat.

dodračky  Kt u Úboče ‚doděrky‘ — Od dodrat.

dodrák  ALJ Turnov ‚poslední den draní peří‘ — Od dodrat.

dodraná  Kt ‚doděrky‘ — Substantivizované slovesné adjektivum od dodrat.

dodranky  ALJ dodránek Jaroměrice ‚hostina na ukončení draní peří‘ — Od dodraný.

dodrápaná  — Substantivizované slovesné adjektivum od dodrápat.

dodrhlá  — Substantivizované slovesné adjektivum od dodrhnout.

dodrhnutá  — Viz dodrhlá.

dodržky  Kt „doderná (svačina)“ Valašsko — Od dodrhnout.

dodřená  — Substantivizované slovesné adjektivum od dodřít.

doodržná  — Substantivizované deverbální adjektivum od doodrhat.

doškubaná  ALJ Místek ‚ukončení draček‘ — Substantivizované slovesné adjektivum od doškubat.

doškubky  — Od doškubat.

federbal  Přejato z něm. (žertovně ‚péřový ples‘, tedy zábava s tancem po dodrání peří).

oderky  Jg viz doderky — Od odrat.

odračky  — Od odrat.

pobaba  Kt u Příbora „hostina při drání peří“, SSJČ nář. ‚pohoštění, zábava po práci, zejména po společném draní‘ (Bš „hostina vystrojená přídkami před každou nedělí a svátkem“) — Viz II-199 dračky.

šádoňk  (Kt (Bš) Haná „počastná po dodělané, po utopení Mařeny“) — Patrně z něm. Scheidung ‚rozloučení‘, specifikací.

5    doderki Ru 2 — doďírka Ru 1 — fédrbol Po 1

6    —

Či