ČJA 3

2 hospodyně (621)

1    M         hospodyňe (-íňe 119)

hospodyň (-díň 645)

paňímáma — paňimáma (paňimaminka 160, máma 162) — paňmáma — pajmáma (pajmaminka 216)

paňí

milospaňi

selka

gazďina — gazďena (gaz’dz’ena 825, 827)

gaino (gajdžino 834)

N          teta, tetka, teťička, teťina 615, 675

2                 Mapa navazuje na mapu hospodář (III-1). Zobrazuje nář. výrazy pro manželku hospodáře, a to ve vztahu k čeledi v témže kontextu („to nám poručila naše…“).

U feminin je obraz poněkud pestřejší. Vedle obdobných rozdílů lexikálních a rozdílů typu jednozákladové pojmenování × složenina (paní × panímáma, paní × milostpaní) se objevuje navíc ještě rozdíl slovotvorný (gazdina × gazdiná), výrazná diference morfologická (hospodyně × hospodyň) a u lexému panímáma rozrůznění hláskoslovné (panímáma × panimáma × paňmáma × pajmáma). Krácení í > i v tomto případě probíhá v celé oblasti (mimo několika dokladů z Plzeňska a Klatovska), proto je na mapě zachyceno.

Pro dubletní či tripletní výskyt nář. výrazů v záp. a již. Čechách, sev. od Prahy, na záp. a méně i na vých. Moravě platí totéž, co bylo řečeno o výskytu více pojmenování současně v komentáři k mapě hospodář. Za zcela neutrální výrazy lze považovat názvy selkahospodyně, familiárnější je označení panímáma, mladší generace užívá i výrazu paní. Pojmenování hospodyně označuje zpravidla manželku sedláka z velkostatku. Výraz gazdina byl zapsán jen u velmi starých informátorů, je doložen z poněkud menšího území než slovo gazda a mladšími je pociťován jako výrazně expresivní.

Podobně jako pro hospodáře, také pro hospodyni bylo zachyceno zejména v oslovení ne zcela ekvivalentní, a proto nemapované pojmenování teta a příslušná formální deminutiva a hypokoristika tetka, tetička, tetina. O jejich územním rozložení viz komentář k mapě hospodář.

3                 Hranice výskytu jednotlivých lexémů jsou téměř totožné s příslušnými párovými lexémy označujícími hospodáře. V územním rozložení se shodují pantátapanímáma/panimáma/paňmáma/pajmáma, sedlákselka, hospodářhospodyně/hospodyň, gazdagazdina/gazděna/gazdiná. Popis jednotlivých oblastí viz komentář k mapě hospodář, zde se budeme zabývat pouze lokalizací variant.

Výraz panímáma se objevuje jen mezi Klatovy a Plzní, na většině areálu uvedeného lexému existuje pouze varianta se zkráceným ipanímáma. Obměna paňmáma byla zapsána porůznu v okolí Prahy a na Ledečsku, podoba pajmáma tvoří dva kompaktní areály – jeden ve střč. nář. v širším okolí Prahy a záp. od Kolína a druhý na záp. Moravě mezi Boskovicemi, Jihlavou, Třebíčí a Znojmem.

Pokud jde o lexém gazdina, v jižní části areálu se rozsah maskulina a feminina poněkud liší – slovo gazda dosahuje až za Kyjov, kdežto feminina se objevují nejdále za Uherským Brodem. Vlastní podoba gazdina byla pak zapsána na Uherskobrodsku, obměna gazděna na vých. Vsetínsku a v povodí Ostravice, adjektivní forma gazdiná na Těšínsku a Jablunkovsku.

K pojmenování hospodář existují dvě podoby feminina, a to hospodyně v Čechách a hospodyň na Moravě a ve Slezsku.


4    gazděna  jen nář.; SSJČ nář. — Od gazda, viz tam. V návaznosti na sloven. jaz. území.

gazdina  jen nář.; Kt slc., SSJČ nář. — Viz gazděna.

gazdiná  jen nář.; SSJ — Od gazdina připojením adjektivní morfologické charakteristiky.

hospodyň  jen nář.; Jg mor. — Varianta výrazu hospodyně se souhláskovým zakončením typu píseň.

hospodyně  stč. hospodyni, hospoda f., Jg též hospoda f., hospodyni,


pol. gospodyni, hluž. hospoza — Z psl. *gospoda m. i f. ‚pán i paní domu‘.

milostpaní  v sled. významu jen nář. (Kt viz milostpán, SSJČ dříve ‚žena vyššího společenského postavení‘) — Zkrácením z Její Milost paní.

pajmáma  jen nář.; SSJČ nář. — Disimilací z paňmáma, viz tam.

paní  v sled. významu jen nář. (stč. též hpaní, Jg, Kt též paňa, SSJČ — u všech ‚příslušnice vyšší společenské vrstvy, majitelka,

zaměstnavatelka‘, příp. ‚žena zaměstnavatele‘ — Z psl. *panьji.

panímáma  SSJČ poněk. zast. ob. (Jg jen ‚matka‘) — Složenina z paní + máma, paní viz tam, máma ob. ‚matka‘.

panimáma  jen nář. — Z panímáma, viz tam.


paňmáma  jen nář; SSJČ nář. — Z panimáma (viz tam) redukcí koncové samohlásky první části složeniny.

selka  v sled. významu jen nář. (stč. sedlka, Jg též sedlka, sedlačka, sedláčka slc. ‚selka‘, SSJČ, SSJ sedliačka — u všech ‚žena sedláka, příslušnice selského stavu‘) — Viz sedlák. Srov. III-8 selka.

5    hospodiňe Ju 1, 2, 4, 5 — hospodiňa Ju 7 — hospodiň Ju 6 — gazďena Ju 6, 7 — gazdarice Ju 1,2

6    —

Či