199      kostmi instr. pl. f. (418)

1    M         kosťama

kosťema

kosťoma

kosťima — kosťíma 241, 249, 616, 630, 26

kostma (kosťma 320, 326, 655, 666)

kosťami (kosťámi, kosťamy)

kostmi 06, 59, 65, 81–84, 93

2                 Mapa postihuje územní rozšíření tvarů instr. pl. subst. kost (pův. i-kmenového subst. žen. rodu). Starý tvar kostmi, závazný pro spis. jazyk, se z nářečí nedokládá. Pokud byl zachycen, jde o novější přejetí ze spis. jazyka do městské mluvy mladé generace.

3                 Pro instr. pl. subst. kost je zvl. v Čechách typická hojná dubletnost, ve městech i tripletnost tvarů.

S výjimkou zakončení -oma, -ami (-ámi, -amy), jež pokrývají obvyklé oblasti (srov. ČJA 4-kravami instr. pl. f.), se územní rozsah jednotlivých koncovek u sledovaného slova poněkud liší od rozsahu týchž koncovek u jiných výrazů.

Forma kostěma vytváří poměrně homogenní oblast v záp. Čechách, dále na Ledečsku a pak na území svč. nářečí. Dubletní výskyt tohoto tvaru je mnohem větší; byl zaznamenán ještě na již. Českobudějovicku a sev. od Prahy.

Tvar kostima jako jediný převládá ve vých. úseku jzč. nářečí s velkými přesahy do střč. dialektů, zvláště na Kolínsko, je rovněž na Královéhradecku a Náchodsku. Charakterizuje též záp. polovinu Moravy zhruba po linii Litovel – Brno – Mikulov. Z Benešovska a záp. Boskovicka se vzácně dokládají i jeho obměny na -íma. Od uvedené linie na východ po čáru Opava – Uherský Brod převládají tvary kosťama (velice často vedle tvarů kostima). Formy kosťama jsou také na obvyklém teritoriu mezi Roudnicí a Rakovníkem.

Mluva měst se vcelku shoduje s venkovským okolím, navíc se v ní často objevují tvary kostma, ty u mladé generace převažují v Čechách, na záp. polovině Moravy i v sm. pohraničí. V tradičních nářečích je forma kostma poměrně vzácná, je doložena zvláště z Čech. Zejména z moravských a slezských měst máme zápisy také tvaru kostmi.