ČJA 1

199/221.1 sud (257)

1    M         sud

bečka

N          bečica 681, 726, 746, 750

2                 Nář. pojmenování pro sud (tj. dřevěnou nádobu s dvěma kruhovými dny, staženou obručemi) jsou diferencována lexikálně (sud × bečka). Na mapě je izoglosou vymezena oblast maximálního výskytu slova bečka.

Výrazy označující sud určité velikosti (např. čtvrtka, kotě – 25 l, půlka – 50 1) a deminutivní formy (bečica) nebyly mapovány.

3                 Názvy sudbečka představují výrazný protiklad. Pojmenování sud je charakteristické pro Čechy a přiléhající úsek záp. Moravy. Na ostatním území Moravy a ve Slezsku se vyskytuje výraz bečka. Přechodový pás mezi oběma uvedenými oblastmi tvoří Vysokomýtsko a sev. úsek čes.-mor. přechodného pásu, kde žijí v nářečí obě pojmenování a jsou většinou rozlišena generačně (st. bečka).

V mor. městech uchovává tradiční výraz pouze stará generace; mladá generace užívá převážně označení sud.


4    bečka  v sled. významu jen nář.; stč., Jg, SSJČ obl., SSJ bočka,
nář. též bečka, pol. beczka — Slovo nejasné. Pův. menší
a lehčí druh sudu.

sud  stč., Jg, SSJČ, hluž. — Psl. *sN, *sъsN ,nádoba‘.


5    sud Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 1–4 — bečka Ju 4, 6, 7, Ru 5

6    ASJ IV 295 (na zelí), MAGP 106 (107 beczułka), AJŚ 301 soudek, AJPP 87a, OLA 877 (na zelí), sr. i 878 bečka, 879 sud, ALE 372

Pl

1      199/221.1 sud

izoglosa sud × bečka (vých.)

2      153/221.2 truhlář

izoglosa truhlář × stolař (vých.)

3      190/221.3 prkno

izoglosa prkno × deska (vých.)

4      11/221.4 dopis

izoglosa psaní × písmo (sev.)

5      206/221.5 lať

izoglosa lať × lata (vých.)

6      116/221.6 řezník

izoglosa řezník × masář (sev.)

7      90/221.7 podpatek

izoglosa kramflek × opatek (vých.)

8      203/221.8 bílit

izoglosa bílit × líčit (jih)

9      80/221.9 uzel

izoglosa uzel × suk (střed)