ČJA 3

192 kobyla (816)

1    M         kobyla

hřebice (řebice)

N          klisna

2                 Na mapě jsou zaznamenána nář. pojmenování pro kobylu, tj. pro samici koně (domácího).

Všechna označení zaznamenaná výzkumem jsou shodná se spisovným vyjádřením. Pro dospělou kobylu se užívá všeobecně rozšířeného výrazu kobyla a poměrně častého klisna, který je místy mluvčími chápán jako pojmenování odborné, proto je nemapujeme. Slovo hřebice mívá v našich nářečích, zejména v Čechách, nezřídka význam ‚mladá kobyla, nepřipuštěná samice do věku dvou let‘.

Rozdíl mezi podobami hřebiceřebice na mapě nesledujeme; materiál je do značné míry kusý a nebylo by možno vést přesné hranice. V obl. jzč. nář. dochází ve slově kobyla k redukci i-ového vokálu po b; ani tuto změnu na mapě nezaznamenáváme. Oba jevy viz V-274 hřeben a V-73 mlynář.

Náš nář. materiál byl porovnán s údaji v KLA a byl jimi doplněn. Na mapě je vyznačen výskyt slova hřebice, a to stav zjištěný jak naším výzkumem, tak i KLA.

3                 Pojmenování kobyla je rozšířeno po celém zkoumaném území (včetně městských lokalit).

Dubletně s ním se v téměř celých Čechách (bez sz., sev. a vých. okrajových úseků a okolí Prahy) vyskytuje výraz hřebice, který je doložen také na Holešovsku, z oblasti záp. od Kroměříže a dále na Slovácku (zhruba vých. od Kyjova a sev. od Uherského Brodu).


4    hřebice  stč. hřěbicě, Jg i SSJČ hřebice, Bš hřebica, SSJ žrebica hovor.


‚plemenná kobyla‘, pol. źrebica — Přechýlením od hřebec, to

od hříbě; raně psl. *gerb-, patrně s variantou *grěb- (z ní
Holub-Kopečný vyvozuje čes. hřeb-).

kobyla  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. i hluž. kobyła — Psl. *kobyla; patrně přejato z vých. jazyků.

5    —

6    MAGP 254, AJŚ 472, SSA 2.7, OLA 158, ALE 307

Ir