ČJA 1

19 kmotra (1843)

1    M         kmotra (paňí kmotra 113) — kumotra 833–836 — chmotra (též 106, 505)

kmotřička (kmotřička 431) — chmotřička

kmotřenka (též kmotřinka 120, kmotřénka 685, 712, 715, 725, 728, 733, 754)

křesňička (křeśňička 805, 830)

křesná (křosna 801)

křesná maťička 817 (k. matka 749, 813, křesňi m. 813, křesná mama 748, 812, 823, k. mamička 747, k. mamjenka 703, krsná mamka 756)

maťička 724, 739, 740, 748

potka

X          kmotra 102, 149, 202–206, 208–210, 212–213, 225–228, 240, 247, 252, 301–305, 307–310, 319–321,
323, 329, 407, 414, 424, 445, 451, 460, kmotřenka 211

2                 Mapa ukazuje nářeční rozrůznění v pojmenování kmotry, tj. zástupkyně dítěte při křtu. Zapsané výrazy jsou často expresivní; expresivita bývá vyjadřována deminutivními formami.

Materiál přinesl nejen rozdíly lexikální, ale i slovotvorné (kmotra × kmotřička × kmotřenka, křesnička × křesná), popř. hláskové (kmotra × chmotra).

3                 Základní lexikální protiklad tvoří na jedné straně většinové pojmenování kmotra (kmotřička, kmotřenka), na druhé straně okrajové názvy křesničkapotka.

Výraz kmotřička se vyskytuje po celých Čechách s malým přesahem na jz. Moravu a na Zábřežsko. Rozsáhlý areál zahrnující sev. část čes.-mor. nář., střm. a téměř celou vm. nář. oblast je charakterizován slovem kmotřenka. Forma kmotra se rozptýleně nachází po celých Čechách, souvisleji a zpravidla nedubletně v okrajových oblastech (Domažlicko, sev. Čechy, záp. Morava). Na Náchodsku je častá hlásková obměna chmotra, chmotřička, na Jablunkovsku se vyskytuje podoba kumotra.

Název křesnička je rozšířen ve Slezsku; na Příborsku a na přilehlém sv. okraji vm. nářečí vytváří menší areál sousloví křesná matka, substantivizované adjektivum křesná bylo zaznamenáno zvláště na Hranicku. Výraz matička je obvyklý na Valašsku. V přechodném pásu čes.-pol. dialektů dominuje název potka.


4    chmotra  jen nář. — Viz kmotra, disimilace km > chm.

chmotřička  jen nář. — Viz kmotřička a chmotra.


kmotra  stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. nář., hluž. kmótra — Psl. *kъmotra (z lat. commater ,spolumatka‘).

 

kmotřenka  jen nář.; Jg též kmotřinka, SSJČ nář. — Dem. ke kmotra, viz tam.

kmotřička  Jg, SSJČ expr. dem., SSJ kmotrička, hluž. kmótřička dem. — Dem. ke kmotra, viz tam.

křesná  jen nář.; Kt krsná, SSJ krstná — Substantivizované adjektivum elipsou ze sousloví křesná matka, viz tam.

křesná matka  jen nář.; Jg jen křestná máti, Kt, SSJČ nář. křestní matka, SSJ krstná matka, pol. matka chrzestna — Spojením subst. matka se specifikujícím adj., to od subst. křest, psl. *krьstъ.


křesnička  jen nář.; Kt i křestnička laš., Bš val. — Univerbizací sousloví křestní/-á matka.

kumotra  jen nář. — Přechýlením od kumoter. Srov. I-18 kmotr.

matička  v sled. významu jen nář. — Elipsou ze sousloví křestná matička.

potka  jen nář.; Jg puta, Kt — Přechýlením od potek, srov. I-18 kmotr.

5    kmotra Po 1, Ju 2–4, Ru 2, 4 — kmotřička Po 1, Ju 1–4, 7, Ru 3 — kmotřenka Ru 5 — kúma Ju 2, 3, 7 — mocika Ru 4

6    AJŚ 727

Fi