188 voznice (na močůvku) (767) —

1    M         lejta (léjta 711, 715, líta 705, 712, létna 664, lejda 725) — lajta (lajtra 742, 743)

vozňice (vozňíce 115)

svozňice 118, 129

bečka

kanón — kanoun 106, 107

sud

korčák 102–104

loužňice 113 (loužňíce 117, loužák 116)

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro voznici, tj. pro válcovitý ležatý dřevěný sud na vožení močůvky. Ve spisovném jazyce existují pro sledovanou reálii dvě pojmenování: voznice a lejta.

V materiálu se projevily zejména diference lexikální, méně hláskoslovné (kanón × kanoun, lejta × lajta), nevýrazný je slovotvorný rozdíl voznice × svoznice, vzniklý patrně adideací. Přejaté výrazy lejta a lajta, navazující na společné něm. východisko Leite (první komponent dvojhlásky vyslovovaný jako -a-), adaptovala příslušná nářečí zcela ve shodě se svými fonologickými systémy: V oblasti nářeční změny starého aj v ej je zaznamenána podoba lejta, na území, kde uvedená změna v nářečích neproběhla, užívá se podoby s uchovanou výchozí dvojhláskou lajta. Z blízkého sousedství kelečských a dolských nář. (z lokalit 705, 712, srov. PRO D3a) byla doložena hyperkorektní podoba líta. Tu však na mapě neregistrujeme.

Na rozdíl od speciálních (jednoznačných) termínů se u pojmenování s obecnějším významem (bečka, sud) vyskytly zpřesňující shodné či neshodné přívlastky (např. močkový sud, hnojůvkový sud, sud na močku, bečka na hnojůvku); ty jsme na mapě neregistrovali, neboť jejich užití je fakultativní.

Nář. materiál byl srovnán s údaji v KLA a podle potřeby byl jimi doplněn.

3                 Na mapě vystupuje výrazná lexikální trichotomie voznice × lejta × bečka.

Pojmenování voznice je rozšířeno ve větší sz. části Čech, jeho vých. hranici tvoří linie Hradec Králové – Kolín – Tábor – Prachatice; v okolí Náchoda byla zapsána podoba svoznice. Označení lejta se vyskytuje na ostatním území Čech a dále na celé Moravě po linii Litovel – Lipník nad Bečvou – Vsetín, ve vých. pruhu vm. nářečí dominuje forma lajta. Výraz bečka je charakteristický pro slezská nář. a přilehlou sev. část vm. nář. (po Vsetín a Lipník nad Bečvou).

Z ostatních lexémů má nejvýraznější územní rozsah ekvivalent kanón v svč. nář. v Podještědí (zde též v podobě kanoun) a také na Moravě (v oblasti mezi Kyjovem, Mikulovem a Břeclaví); pojmenování sud tvoří mikroareál na Náchodsku a Kladsku a dále na záp. Plzeňsku, zapsáno bylo rovněž na záp. Klatovsku. Podkrkonošským regionalismem je výraz korčák, pojmenování loužnice je typické pro malý náchodský úsek.

Ve městech výzkum prováděn nebyl.