188 kostelní kůr (2116)

1    M         kúr — kchúr (kchour 516) — kór (kor 418) — kchór — kchor — tchór (tchor 302, schór 246) — chór (chor 27, 31,71)

kúra (kchúra 27, kóra 647, 650, 674) — kchóra (tchóra 153) — chóra

kruchta (též 61, krufta 101, 107, 118)

pavlač m. (pavlač f. 668, 670, 827, 832)

pavłače plt.

N          kórek 129, kchórek 129, 251, kruchťička 129, 404

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování kůru, tj. vyvýšené prostory v kostele pro varhany, event. zpěváky.

Nář. materiál se člení nejen lexikálně, ale též hláskoslovně (např. kůr × kór × kchór × chór). Lexém chór je přejímkou z latiny a střídnice ó, ů nejsou pravidelnými reflexy změny ó > ů, a proto obě hlásky na mapě registrujeme zvláštními grafickými prostředky.

Slovo kruchta se vyskytuje na vých. Moravě a ve Slezsku, ale tam označuje sakristii. Z tohoto důvodu jsme je z mapování vyloučili. V Čechách označuje kruchta (ojediněle i tchór) též vyvýšené místo pro hudebníky v hospodě. Někdy jsou obě reálie výrazově rozlišeny: kruchta v hospodě, kchór v kostele. Jinak se místo pro hudebníky v hospodě zpravidla označuje deminutivem (kruchťička, kchórek).

3                 Pro označení kostelního kůru se v Čechách nejčastěji užívá pojmenování kruchta. To bývá zejména v oblasti střč. a svč. v dubletě s výrazem kchór (v menších areálech i jako výraz jediný). Slovo kchór se vyskytuje i na moravském území zhruba po linii Litovel–Prostějov–Kyjov. Uvedený výraz má řadu dalších hláskových variant. Podoba kór je na zč. a svč. okraji, dále v okrajových oblastech centrálního úseku střm. nářečí (ojediněle i jinde). Varianta kůr, shodná se spisovným jazykem, proniká do mluvy většiny měst, roztroušeně je po celých Čechách a na Moravě. Zkrácená podoba kchor se objevuje zhruba v jzč. dialektech. Území mezi Rakovníkem, Příbramí, Benešovem a Prahou (dále široké Chrudimsko a sv. Pelhřimovsko) je charakterizováno variantou tchór. Další varianty jsou sporadické. Kchůr byl zaznamenán v Čechách a chór hlavně na Moravě.

Rodová obměna kchóra byla nedubletně zachycena na Zábřežsku, širším Brněnsku a na sev. Břeclavsku. Další rodová obměna chóra je na Slovácku a v oblasti dolských nářečí bez nejjižnějších částí, dále na Lipnicku.

Zbývající území, tj. Slezsko a Valašsko s přesahy na vých. Prostějovsko, má lexém pavlač. Z Valašska je několikrát doložen v plurálové podobě pavlače.