rožít (roždžít 742, 744, 753, 754, rojžít 752, rožet 642, 681, rožéť 685) — rožat (rožáť 738, 740, 747–749, rožnuč 835, 836)

zažat (zažnút 724, 755)

zapálit (napálit 439, 451)

N          uďelat svjetlo

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty slovesa rozsvítit, tj. uvést v činnost světelný zdroj. V rovině lexikální jde především o uplatnění dvojice rozsvítit × rozžehnout, v omezené míře bylo zachyceno i označení zapálit. Slovotvorné rozdíly spočívají ve využití předpon (rozsvítit × nasvítit, rožnout < rožhnout × zažat, zapálit × napálit); k nim se řadí diference morfologické a hláskové (rozsvítit × rozsvítět, rožnout × roužnout × rozžat × rozžít × zažat). Změna o > u (ružít, ružnót), charakteristická pro horský typ střm. nář. skupiny, byla zaznamenána v mimořádně velkém rozsahu.

Sloveso rožnout/rozžít, etymologicky vázané na rozžhavování hořlavých hmot, se zpravidla drží spíše ve spojem r. svíčku, lampu apod., na rozsáhlém území je však doloženo i ve významu generalizovaném ,rozsvítit vůbec‘.

Vedle převládajících jednoslovných názvů se potenciálně objevuje také spojení udělat světlo, jež však mapa nezaznamenává.

3                 Základní lexikální protiklad tvoří čes. a zm. označení rozsvítit a morf. i hláskosl. obměny slovesa rožnout/rozžít užívané na ostatním území.

Podoba rozsvítit se objevuje téměř po celých Čechách (méně pronikla na jzč. okraje); jako nedubletní se vyskytuje pouze ve stř., sev. a záp. Čechách a také na Jihlavsku a Znojemsku (tam ve formě rozsvítět, srov. I-41 mračit se).

Rozsáhlý areál vytváří odvozenina nasvítit (na Příbramsku, Táborsku a sev. Budějovicku), vyskytuje se dubletně s výrazem rozsvítit a zasahuje rovněž do oblasti výrazného jč. dialektismu roužnout.

Moravské sloveso rozžít/rožnout přesahuje do sv. Čech na Náchodsko, Královéhradecko a Vysokomýtsko; podoba rožat tvoří souvislé pásmo na moravsko-slezském pomezí, byla zaznamenána rovněž při jm. okrajích. Varianta zažat je doložena vzácně ze sev. Valašska a z Kopanic.

Ve Slezsku převládá většinou jako nedubletní obměna rožnout. Sporadicky bylo zachyceno označení napálit (v sousedství areálu nasvítit) a roztroušeně jinde také zapálit.

Jako progresivní se dnes jeví sloveso rozsvítit, zachycené mj. ve všech českých městech a ve většině měst moravských.

4    nasvítit  SSJČ říd. — Viz rozsvítit.

rozsvítět  jen nář. — Příklonem k typu trpět. Viz rozsvítit.

rozsvítit  Jg, SSJČ, SSJ rozsvietiť, pol. rozświecić, hluž. rozswěćić — Dokonavé sloveso od svítit, prefix roz- má význam počátku děje.

roužnout  jen nář.; Kt — Nadměrná dvojhláska ou za ú z ó (nář. dloužení předpony róz- > ruoz- > růz- > rouz-). Viz rožnout.

rozžat  jen nář.; SSJ rozžať, rozožať — Příklon k nář. typu začat (analog. podle začal). Viz rozžít.

rozžít  Jg rozžíci, SSJČ též rozžíci, obě zast. (pol. zast. rozżec jen přeneseně) — Ze stč. žéci (1. sg. žhu) předponou roz-.

rožnout  jen nář.; Jg rozžehnouti, Kt, SSJČ obl, též rozžehnout, říd. rozežehnout a rozžhnout — Od žhnout. (Zjednodušení souhláskové skupiny -zžhn- > -žn-.) Viz rozžít.

zapálit  SSJČ, SSJ zapáliť, pol. zapalić (Jg ,způsobit, aby něco hořelo‘) — Od pálit, psl. *paliti.

zažat  jen nář.; Jg zažžéci, zažžíci, SSJ zažať, pol. zażec — K stč. žéci. Viz rozžat a rozžít.

5    rosvíťit Ju 1–6, Ru 4 — roswíťit Po 1 — nasvíťit Ru 2 — zasvíťit Ru 4 — roužnout Ju 5, Ru 2 — rožit Ju 4 — rožnúť Ju 7 — rožat Ju 6, 8, Ru 5 — rožát Ju 2 — rožať Ju 7 — zapálit Ru 2, 4, 5 — zapáliť Ju 7 — napálit Ru 2, 3 — napálet Ru 3 — upálit Ju 5 — pálit Ju 5 — potpálit lampu Ru 1

6    ASJ IV, 221, OLA 1010

Bá