ČJA 2

179 kornout (1975)

1 M kornout — korňout (též 437) — kormout — škornout (též 301, 307, 509 nedubl.) — škorňout — škarnout (škarňout 53)

kornoutek (š- 66, kormoutek 106)

kornouta 133,148 (kormouta 119, též 118, kormouťe f. 118) — škarnouta (škarnota 66, škarnoutla 67) — škarnéta (škarnét 644, škarnétla 632) — škarnésta 637 (škarnéstla 659, škarnésla 638, škarnéstr 638)

kornoutka — kormoutka 130, 147 (též 113) — škarnoutka (též 642, též škarnotka 66) — škarňoutka (ško508, též 453) — škarnétka (též 743)

škorňe f. (škorňička 456, 457, 459)

škarnycla (štanicla 604, 737, škaňicle 652, škanicl 61, škarnych 702)

škarňica 707, 817, 72, 83 (škarnyca 701, 817)

paček (paketek 831)

paklík

tytka (tyta 818, 830)

trachtír 718 (trachtírek 741)

kozubec 751 (kozúbek 754)

korbélek 708 (korbilek 660)

S          čubik 809, kapca 747, kšica 717, pošva 813

2                 V nářečních označeních kornoutu, tj. papírového sáčku zužujícího se do špičky, byly vedle podružných diferencí lexikálních zjištěny rozdíly slovotvorné (zejména formy nedeminutivní a deminutivní, např. kornout × kornoutek), rozdíly v rodě (např. kornout × kornouta) a diference hláskoslovné (např. kornout × kormout; kormout × škornout; škarnoutka × škarňoutka × škarnétka).

Rozdíl korn-škarn- řešíme jako jev povahy hláskoslovné, přestože uvedené základy přešly do českého národního jazyka ze dvou různých jazyků: název kornout byl přejat z latiny (dle Mch mohl vzniknout v prostředí středověkých lékáren), výrazy se základem škarn-/škorn- pak vycházejí z ovlivnění německým nář. výrazem Skarnitzel (vzniklým zde interferencí italského scartoccio a českého kornout, případně slovenského kornut.

Tento pojmenovávací proces se výstižně odráží i v zeměpisném rozšíření jednotlivých nářečních ekvivalentů: většina Čech se vyznačuje jako oblast s fundujícím výrazem domácí provenience (kornout), nářečí středomoravská a okraje Čech dosvědčují jeho interferenci s formou běžnou v německém jazykovém prostředí.

Označení kornoutu jsou po stránce motivační dvojího druhu: první skupinu tvoří slova s primárním výrazem ‚kornout‘ (odvozeniny od slova kornout a výrazy se základem škarn-), druhou pak označení vzniklá přenesením pojmenování jiných, tvarem nebo funkcí podobných předmětů (srov. mapu II-180 papírový sáček).

3                 Pro celé Čechy je příznačný ekvivalent kornout (objevující se odděleně i ve stř. a sev. části nář. vm.), ve vých. úseku svč. nář. a v sev. části čm. oblasti byla zapsána jeho slovotvorná varianta kormoutka, v jižních Čechách pak kontaminovaná hlásková obměna škornout. Doudlebsko se vyděluje označením škorně.

Téměř celou záp. polovinu Moravy s výběžkem až ke Kroměříži charakterizuje pojmenování škarnoutka. V již. polovině nář. vm., dále v přilehlé části nář. střm. s výběžkem na Boskovicko a Holešovsko byla zaznamenána podoba škarnétka (v sev. úsecích areálu v nedeminutivní formě škarnéta); ta se vyskytuje odděleně i na Zábřežsku. Z širšího Litovelska je doložen výraz škarnout, na jv. od této oblasti se užívá rod. varianty škarnouta. Ekvivalent škarnout byl zachycen i v domažlickém úseku. Opavská podskupina a dialekty na Frenštátsku a Jablunkovsku se vyčleňují pojmenováním škarnycle, při jižních okrajích uvedené oblasti byla zaznamenána forma škarnice.

V nářečním materiále se objevily nadto i podoby se změnou kořenného -n--m--ň-, které byly zapsány jednak v sev. části svč. nář. (kormout, kormoutka), jednak v jižních Čechách (korňout, škorňout) a na záp. polovině Moravy (škarňoutka).

Areály s jinými lexémy zaujímají jen malou rozlohu. Nejrozsáhlejší území pokrývají výrazy tytka (Hlučínsko a přilehlé vesnice na polském území) a paček (vých. část slez. nář.). V sev. úseku vm. dialektů tvoří mikroareál slovo paklík.

Ekvivalenty ve městech se shodují s příslušným nářečním okolím, výraz kornout, shodný se spisovným jazykem, proniká do moravských měst.

4    čubík  jen nář. — Přenesením významu na základě tvarové podobnosti (nář. čubek ‚špička, vrcholek‘).

kapsa  v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě podobnosti tvaru a funkce (kapsa ‚sáček všitý do oděvu).

korbélek  jen nář. — Přenesením nář. deminutiva od korbel ‚baňatá nádoba na pití‘.

kormout, kormoutka  jen nář. — Z kornout, kornoutka záměnou nosových souhlásek nm.

kornout  stč. kornút, Jg, SSJČ, SSJ kornút — Zřejmě od lat. cornūtus ‚rohatý‘.

korňout  jen nář. — Hlásková obměna slova kornout.

kornouta  jen nář. — Rodová varianta výrazu kornout.

kornoutek  Jg dem., SSJČ dem., SSJ kornútik dem. — Formální dem. od kornout.

kornoutka  jen nář.; Jg dem. — Formální dem. od kornouta.

kozubec  jen nář. — Přenesením na základě podobnosti (kozub ‚koš z kůry vazu, kozúbek val. ‚košík z březové kůry).

kšice  jen nář. — Nejasné, zřejmě přenesením nář. kšice ,kštice.

paček  jen nář. — Přenesením (páček zast. ob. ‚balíček), adaptací výrazu přejatého z něm.


paklík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (paklík nář. a obl. ‚balík).

pošva  v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě tvarové podobnosti (pošva zast. ‚pochva, pouzdro chránící čepel pobočných zbraní‘).

škarnéta, škarnésta  jen nář. — Interferencí slova kornouta s výrazy škarnoutaškarnycle.

škarnétka  jen nář.; Jg slc., Kl též škarnetka — Formální dem. od škarnéta.

škarnice  jen nář.; Bš škarnica — Od výrazu přejatého z něm., viz škarnycle.

škarnout  jen nář.; Kt — Interferencí slova kornout a z italštiny převzatého scartoccio.

škarnouta  jen nář. — Varianta ženského rodu výrazu škarnout.

škarnoutka  jen nář.; Kt mor. — Formální dem. od škarnouta.

škarňoutka  jen nář. — Hlásková obměna výrazu škarnoutka.

škarnycle  jen nář.; Kt škarnicl m. v Čechách a na Mor., SSJ škarnicľ hovor. a zast. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Skarnitzel).

škorně  v sled. významu jen nář. — Od škorňout desufixací a změnou morfologické charakteristiky.

škornout  jen nář. — Viz škarnout.

škorňout  jen nář. — Hlásková obměna výrazu škornout.


trachtýr  jen nář. — Přenesením nář. označení nálevky na základě tvarové podobnosti.

tytka  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Tüte).

5    kornout Ju 1–3, 5, Ru 4 — k’ornout Po 1 — kornoutka Ju 4 — štanicl Ru 2, 4 — štanicla Ju 6 — štaňicle Ru 2

6    —

Kl