ČJA 1

167 ždímat (291)

1    M         žďímat (ždžímat 508, též 438) — žímat

žmout (ždmout 61)

žmejchat

krouťit (kryn- 831–836, 84)

krúcat

N          vižímať, vižmout, vižďimovat 143, vižďímat, viždmout, zažímat, zažmout, zažďímat

2                 Mapa znázorňuje prostorové rozložení nář. ekvivalentů slovesa ždímat (v kontextu ž. prádlo), tj. zbavovat je vody mačkáním, kroucením ap. Sledováno bylo pouze označení ručního způsobu této činnosti. Mapa registruje nejen diferenciaci v rovině lexikální (kroutit × ždímat), ale i slovotvorné a hláskoslovné varianty obou lexémů (ždímat × žmout, kroutit × kroucat, ždímat × žímat).

Místy, zejména v svč. oblasti, se projevily obtíže při zjišťování vidově adekvátní (bezpředponové) formy (žmout). Bývá tu nahrazována opisem s dok. formou vyžmout. Podobně v oblasti jzč. se tvoří často forma nedokonavá jen s předponou za- (zažímat).

V mladší vrstvě na Moravě byl zachycen významový rozdíl obou sloves. Výraz ždímat, pronikající jako spis. inovace, se užívá o mechanizované činnosti (ždímání ve ždímačce), kdežto tradiční výraz kroutit označuje práci ruční.

Sloveso kroutit je plně terminologizováno, předmět (prádlo) není obligatorní.

3                 Základní lexikální protiklad tvoří celočeské, zm. a zábřežské sloveso ždímat proti lexému kroutit, užívanému na vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Tato základní diferenciace je doplněna rozdíly slovotvornými a hláskoslovnými. Při okrajích areálu slovesa ždímat je zachována jeho archaická forma žmout (v úseku podkrk. a náchodském a na Jindřichohradecku). Tvarem žmýchat se vyděluje velký areál na Českobudějovicku. Velký jzč. a zm. areál vytváří původní podoba žímat, která má hláskovou paralelu v podkrk. žmout.

V mor. areálu slova kroutit se vyčlenil ve vm. oblasti široký pruh s tvarovou variantou kroucat.

Města se shodují většinou s nář. okolím venkovským, ale v mluvě mladé generace mor. měst převládá sloveso ždímat.

4    kroucat  jen nář. — Přechodem k 5. tř. slovesné od kroutit, viz tam.

kroutit  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací významu ,otáčet‘, psl. *krNtiti.

ždímat  stč., Jg, SSJČ — Pův. žmu, žieti z psl. *žęti ,mačkat‘; zpravidla s -d-, pak proniká iterativní ž(d)ímat s formálním přechodem k 5. tř. slovesné. Podoba s -d- je z prefigova


ného iterativa sъ-žimati nebo jьz-žimati (disimilací > žž > žď).

žímat  jen nář.; stč. žmu, žieti, pol. wyżymać, hluž. žimać — Viz ždímat.

žmout  jen nář.; Jg — Přechodem k 2. tř. slovesné, viz ždímat.

žmýchat  jen nář.; Jg žmíkat, SSJ žmýkať — Forma s intenzifikačním sufixem od starého žieti.

5    žďímat Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — krúcat Ru 5 — krúťiť Ju 7 — vikróťit, vikrócet Ju 6

6    ASJ IV 400:2a žmýkať (bielizeň), SSA 6.84

Hl