ČJA 1

158 věšák (277)

1    M         vják (povješák 311)

lešta

lištva (ly- 818, 819, lištvica 710)

lištev

rohaťina (rohaťinka)

polička (police 224, 225, 237, 329)

hrabička (hrabice 645, rabice 137)

šrák

řimsa (ře- 520)

rechla (ra- 721, 738, 814)

S          kabřinec 122 (kabřinek 122)

N          křems 307, háčki 316

2                 Zjišťovaly se názvy pro dřevěnou desku s kolíky na věšení šatů, která se připevňuje na zeď. Nejčastějším označením této poměrně mladé reálie je pojmenování podle funkce deverbativem věšák. V nářečích se však uchovaly územně diferencované relikty starších pojmenování, z nichž mnohé ukazují, že původně nešlo o druh nábytku s úzce vymezenou funkcí (srov. výrazy lišta, římsa, kabřinec, polička a nemapovaná neterminologizovaná označení háčky 316 a kulíky Ru 2). Ještě Jungmann nespecifikuje věšák (a tehdejší základní podobu věšadlo) jako zařízení na věšení šatů.

Má tedy většina nářečních ekvivalentů kromě sledovaného významu ještě významy další, např. se jimi také označuje zařízení na zdi, kam se zasouvaly talíře, věšely hrnky apod. Někdy byl obojí význam rozlišen deminucí (rohatina ,věšák na šaty‘ × rohatinka ,menší věšák nad kamny na pokličky, hrníčky ap.‘), dnes však jde už většinou o deminuci formální (polička, hrabička).

Svč. pojmenování rohatina je motivováno zvláštní konstrukcí z překřížených trámků (srov. též rohatina ,stojan na sušení pícnin‘, ,věšák k uzení masa‘ — bod 255). Plně ekvivalentní je i výraz šrák, který jinak označuje stojan na šaty (býval v komorách, v tomto druhém významu nebyl mapován).

Všechna tato polysémní a metaforická pojmenování už zřetelně ustupují a vyskytují se obvykle v dubletách s pronikajícím mladým výrazem věšák. Při ústupu dochází místy k významové diferenciaci, při níž se výrazem věšák zpravidla označuje ,věšák na šaty‘, kdežto starší, regionálně příznakové názvy se udržují zejména jako označení tradiční reálie, tedy např. i pro ,menší věšák na drobné nádobí ap.‘ (rohatinka v bodech 114, 126, 157, 158, hrabička v bodech 230, 234, 241, 242, lištva v bodech 736, 752, 754, slez. lištev a jzč. relikty výrazu římsa). Všechny tyto případy byly však mapovány, protože zeměpisná kontinuita svědčí o tom, že tyto názvy donedávna žily i ve významu námi sledovaném.

3                 Na půdoryse nejčastějšího pojmenování věšák, které proniká i do oblastí s jinými označeními, vystupují pojmenování další, z nichž nejvýraznější je lištva, zahrnující celý střed a východ Moravy a většinu Slezska (na Litovelsku a Prostějovsku je podoba lišta). Ostatní názvy jsou většinou dubletní a tvoří menší soustředěné areály (svč. rohatina, szč. polička, střč. a zábřežská hrabička a těšínská rechla s variantou rachla záp. od Příbora) nebo jsou rozptýleny-po širší oblasti (šrák zvl. v sev. části svč. oblasti a římsa na záp. Moravě a sporadicky i na jzč. okrajích).

Do mluvy měst pronikl už na celém území většinový výraz věšák.


4    hrabička  SSJČ hrabice zast. a nář. — Dem. od hrabice (psl. *grab-), přenesením významu slova hrabice ,příčka s kolíky u hrábí‘.

kabřinec  v sled. významu jen nář. (Jg ,police neb římsa ke zdi přibitá, na talíře‘) — Specifikací významu přejatého slova.


lišta  jen nář.; SSJČ nář. (stč. lišta ,obruba, lem, okraj‘) — Staré přejetí z něm., specifikací významu.

lištev  jen nář. — Viz lišta a lištva.

lištva  jen nář.; Jg slc., SSJČ nář. (Jg též mor. ,police, misník‘, pol. listwa zast. ,polička‘) — Mor. a slez. varianta, která má -v-


 

zkřížením s mor. nář. lestvice příbuzného významu (pův. ,žebřík‘, etym. k lézti), se přiklonila k deklinačnímu typu v-kmenových feminin (mrkev, nář. mrkva). Viz lišta.

polička  v sled. významu jen nář. — Dem. od police (psl. *polica ,prkno na odkládání předmětů‘), specifikací významu.

rechle  jen nář. (SSJČ rechna zast. voj. slang ,police, polička na zdi‘) — Přejato z něm.

rohatina  v sled. významu jen nář. (Jg ,police na šaty, na talíře‘) — Od rohatý (psl. *rogъ ,roh‘).


římsa  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu slova přejatého z něm.

šrák  SSJČ zast. ob. ,věšák, police‘ (Jg šrák řeznický „kde se vyvěšuje maso na prodej“) — Přejato z něm.

věšák  SSJČ, SSJ vešiak, pol. wieszak, wieszadlo, hluž. wěšadlo, wěšatko (stč. věšadlo, Jg též věšadlo ,náčiní, na něž se něco věší‘) — Od věšeti, k psl. *věsiti.

5    vješák Ju 2–4, 7, Ru 3, 4 — lištva Ju 6, 7, Ru 5 — rohaťina Po 1, Ju 1, Ru 4 — hrabička Ju 3, Ru 1 — kulíki Ru 2

6    —