ČJA 3

157 kleštiny (844)

1    M         klešč m. 807, 808

klešťe plt. — kléšče plt. (kléšča 706) — klíšče plt. (klyšče 818, 819)

klešťice plt.

klešťiny plt. (kléščiny 707, 726, 744)

klešťina sg. (kliščyna 822, klyščyna 831)

kleč m.

kleče plt. (klečata 652)

klíč 679, 714, 715, 719

roh (ruh 824–829, 832–836, rohy plt. 823, 826)

rohaťina

S          křyvina 750, kleštra 737

N          chomout ‚tvrdá i měkká část postroje‘

2                 Sledovala se nář. pojmenování dřevěné části koňského chomoutu, k níž se připojují postraňky, kroužky na provlečení opratí a držák. Proti slovům od základu klešť- stojí víceméně okrajové označení roh a jeho odvozenina rohatina. Od základu klešť existují četné varianty slovotvorné (např. kleště × kleštiny × kleštice × klešť) i hláskoslovné (např. kleště × klíště). Výrazy kleč, klíč vycházejí nejspíše ze stejného základu jako slovo kleště, ale byly adideovány k slovům jiným. Zde je vedeme už jako samostatné lexémy.

V některých lokalitách, zvl. na východě zkoumaného území, se pro sledovanou dřevěnou část chomoutu nepodařilo zjistit starý tradiční název. Místo něho se tam často užívá nespecifikovaného výrazu chomout. Ten jinak v našich nářečích označuje zpravidla celou část postroje navlékanou na šíji zapřaženým koním, tedy obšitý dřevěný oblouk i s poduškou. Výraz chomout jako ne plně terminologický jsme nemapovali.

Dřevěný oblouk býval téměř vždy sestaven ze dvou bukových křivin, jež mohly připomínat kleště. Někde byly křiviny spojeny poměrně volně jen svorníkem, jinde byly pevně sbity hřeby. Tvary v jednotném čísle označují místy (platí to zčásti o Náchodsku, Roudnicku a Mladoboleslavsku) pouze jeden půloblouk celé dřevěné konstrukce, kdežto tvary v čísle množném pojmenovávají půloblouky oba.

Nář. materiál představený na mapě označuje převážně jen dřevěnou konstrukci, ale někde také konstrukci obšitou kůží.

Výrazy roh, rohatina jsou motivovány poněkud odlišným typem chomoutu s velkým rohem nahoře.

3                 S výjimkou Valašska, kde je běžný výraz rohatina, a vých. úseku slezských nářečí, kde převládá slovo roh, jsou na celém zkoumaném území pojmenování se základem klešť-, kleč-.

Větší část Čech (kromě širokých okrajů) a jz. Moravu pokrývá výraz kleštiny. Ten se porůznu vyskytuje také na Zlínsku, Uherskobrodsku a Ostravsku. Ze zč. okraje a z Polabí je poněkud častěji doložen tvar singulárový – kleština. Na jz. okraji Čech vystupuje oblast slovotvorné varianty kleštice plt. Pro většinu svč. nářečí, pro střed. úsek střm. nářečí a pro široký pruh od Boskovic přes Brno na jih k Mikulovu je charakteristické označení kleče plt. Ze sč. okraje je většinou dubletně doložena též podoba kleč sg.

Na Moravě tvoří různě velké areály podoby klíště (Zábřežsko a odděleně Kroměřížsko, Vyškovsko, Kyjovsko, Břeclavsko a dále sev. Třebíčsko), kléště (zvl. Uherskobrodsko) a kleště (záp. skupina slez. nářečí a sv. od Brna). V mikroareálech nebo rozptýleně se dokládají ještě slova klíč (mezi Břeclaví a Kroměříží) a klešť (vých. Opavsko).

4    kleč  m. jen nář. — Viz kleče.

kleče  plt. v sled. významu jen nář. — Podle Mch snad místo náležitého kleště přesmykem šťč. Nebo souvisí s kleč pův. ‚křivý strom‘. Ani nelze vyloučit vývoj z kleště adideací ke kleče (SSJČ ‚držadla pluhu‘).

klešť  m. jen nář. — Dotvořením sg. ke kleště plt., viz tam.

kleště  plt. v sled. významu jen nář.; Jg „dřeva dvě na chomoutu“, pol. kleszcze, hluž. klěšce — Přenesením významu.

kléště  plt. jen nář.; Jg — Od kleště dloužením kořenné samohlásky.

kleštice  plt. PSJČ, Kt — Od kleště specifikačním sufixem.

kleština  v sled. významu jen nář.; Jg — Od kleště, viz tam.

kleštiny  Jg „chomoutní dřevo“, SSJČ ‚kostra chomoutu‘ zeměd. — Od kleště specifikačním sufixem.


kleštra  jen nář. — Od kleště patrně adaptací k chorvatskému výrazu (zápis pochází ze vsi s chorvatskou kolonizací).

klíč  v sled. významu jen nář. — Od základu klíšť- nebo kleč- adideací.

klíště  v sled. významu jen nář. — Od kléště (viz tam) úžením kořenné samohlásky.

křivina  v sled. významu jen nář. (Jg křivé dřevo ‚krumpolec‘, SSJČ ‚něco zakřiveného‘) — K adj. křivý, psl. *krivъ.

roh  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚roh na koňském chomoutu‘) — Přenesením. (Podoba ruh sekundárním dloužením samohlásky o a její změnou v u v návaznosti na pol.).

rohatina  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚věc mající rohy‘) — Od rohatý (to k roh).

5    klešťini Ju 3, 5, Ru 1 — klešťina Ru 2 — kleče Ju 3

6    —

Bh