135 jez (1259)

1    M         jez

splav — spláv

stav

zástava

gać

S          opusta 818 nedubl., 819 nedubl., šveler 828 dubl.

N          vodospad 832

2                 Mapa zachycuje územní rozrůzněnost v nářečním pojmenování jezu, tj. zařízení na vodních tocích na způsob hráze, přes které přepadá zvednutá voda. Byly zaznamenány především rozdíly lexikální, diference slovotvorné se týkají jen případu stav × zástava, hláskoslovné pak kvantity (splav × spláv). Výzkum se zaměřil na zjištění výrazů označujících jez na řece (nikoliv na menších vodních tocích). V Čechách dochází k sémantickému rozlišení slov jez a splav. Pojmenování splav se zde využívá pro označení zařízení na potoce, v rybníku atp. V těchto případech nebyl výraz splav mapován. Uvedený problém se dále dotýká i lokalit, které jsou vzdálené od řek a v jejichž blízkosti se vyskytuje jen malý vodní tok. Zde tudíž schází sám pojem. Na mapě se tyto případy řeší přeškrtnutím čísel označujících příslušné obce.

Výraz stav byl doložen též z vých. poloviny slez. nář. ve významu ‚rybník‘ (stejně tak i v pol. a dluž.). Téměř na celé Moravě dále označuje toto pojmenování (a jeho deminutivní forma stávek) dětskou stavbu po dešti.

3                 Základní lexikální protiklady jsou poměrně výrazně zeměpisně vymezeny a člení zkoumané území do tří areálů. Pojmenování jez je charakteristické pro území Čech s výjimkou jeho sev. a vých. části. Tam a na téměř celé Moravě a ve vých. Slezsku převládá označení splav (v hláskoslovné obměně spláv je doloženo z Chodska). Výraz stav se objevuje v nář. vm. (s výjimkou jejich jz. části) a v záp. polovině nář. slezských, odkud přesahuje až na Frýdecko. Byl rovněž zaznamenán rozptýleně po celé oblasti nář. střm. Slovotvorná formace zástava se dokládá sporadicky z jv. okraje střm. nářečí a ze stř. úseku nář. vm. Jablunkovsko se vyčleňuje regionalismem hať.

Jazyková situace městská se shoduje se stavem ve venkovském okolí; většina českých (zejména pohraničních) měst je navíc typická dubletami splav/jez.