ČJA 2

133 járek (1225)

1    M         járek

járka

jár 659

jára 662

2                 Výraz járek žije v moravských nářečích nejčastěji ve významu ‚stružka pro odtok vody, a to vymletá vodou i umělá‘, dále pak znamená obecně ‚rýha, žlábek, důlek do země, též např. při sázení brambor na poli‘. V podobných významech byla zjištěna i forma ženského rodu járka. V některých oblastech vm. nářečí se užívá pojmenování járek ve významu ‚potůček‘; srov. též mapu II-134 potok.

Nář. varianty járjára byly sice naším výzkumem zachyceny jen jedenkrát, ale jak ALJ, tak materiál pomístních jmen poskytuje více takových dokladů (‚járek‘) a tím potvrzuje oprávněnost jejich mapování.

Viz též úvodní odstavec před mapou II-125 hromada kamení vybraného z pole, s. 298.

3                 Pojmenování járek se vyskytuje na většině území Moravy (kromě její záp. a sev. části a některých menších okrajových úseků). Na Moravskokrumlovsku, severozápadním Brněnsku a širším Boskovicku bylo zapsáno v podobě járka.

Současně je na mapě sledován rozsah obou základních významů tohoto výrazu. Nejrozšířenější je význam ‚stružka, rýha, žlábek‘; pojmenování járek ‚potůček‘ tvoří několik menších areálů (zejména ve východomoravských nářečích). ALJ i pomístní jména však dokládají význam ‚potůček‘ z oblasti vm. nářečí mnohem častěji; náš výzkum tedy zachytil již jen relikty pojmenování járek ‚potůček‘, které na Moravě dříve jistě tvořilo souvislejší a rozsáhlejší oblast. Na Valašskokloboucku byl výraz járek zjištěn v obou základních významech.

4    jár  Jg jar zast. ‚potok, struha, stružka, žlab, rýha, žlábek‘, SSJČ též jar, oba říd. ‚rýha vyrytá na svahu vodou při jarním tání, stružka, žlábek, rýha‘, ‚potůček‘ nář., pol. jar ‚příkop, úzké hluboké údolí, úvoz, rokle‘ — Patrně desufixací z járek, viz tam.

jára  v sled. významu jen nář. — Patrně desufixací z járka, viz tam. ALJ ‚díra, skulina (Prostějov, han.).

járek  Jg dem. k jar, zast. ‚potok, struha, stružka, žlab, rýha, žlábek, SSJČ ‚rýha vyrytá na svahu vodou při jarním tání, stružka,


žlábek, rýha‘, ‚potůček nář., Bš též ‚důl naplňovaný protékající vodou, vhodný k praní prádla, SSJ jarok, pol. jarek. — Slovo je turkotatarského původu; k nám se dostalo z maď. (srov. árok struha) přes slovenštinu; srov. též pol. jar, jarek, ukr. jar, járyk ‚výmol, úžlabí‘, rus. jar ‚příkrý břeh, maď. árok ‚strouha a sloven. jarok, járek, járok ‚stružka na odtékání vody, potůček.

járka  jen nář.; Bš ‚korýtko, po němž ze studánky voda odtéká‘ (Brn.) — Z járek, změnou rodu.

5    —

6    —

Pl