ČJA 1

133 podlouhlý chléb (463) —

1    M         veka (beka 301, 302, vika 512)

šiška

štrycle f. (štricła 709, 711, štrícle 644, štricna 321) — štrucla (též 819, 834) — strucla

štricka (též 105, též stricka 61, štrice 147)

štricl m. (-el 323)

trocilka 651, 662, 666

kukla

houska

husička 518, 603, 604 (-se- 519, 520)

calta (celta 323)

dlouhý chléb(a) (dlouhatej chleba 119)

S          dušička 229, 230

N          žemle 502, longa 836, bochňək 611, dlóhaté bochňək 611, pecynek 818, dlóhé pecinek 646, dlouhá houska 118, mňechourka, večka, caletka 332, 444, podłužny bochynek 833

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro šišku chleba, podlouhlý chléb. Nář. výrazivo je diferencováno lexikálně, ale i slovotvorně (např. houska × husička; štrycle × štrycka × trocílka) a hláskoslovně (např. štrycla × štrucla × strucla).

Jde o reálii novou. Doma se pekly jen bochníky (kulaté), kdežto šišky se kupovaly u pekaře, hlavně ve městech. Proto jsou v některých oblastech pojmenování pro uvedenou reálii vzácná (zejména na Mladoboleslavsku a v hor. Pojizeří).

Dvouslovná pojmenování typu dlouhý chléb jsou mapována jen tam, kde jde o označení ustálená. Výraz calta znamená převážně ,menší podlouhlý bochánek‘.

3                 Hlavní izoglosa zachycuje maximální rozsah přejatého výrazu štrycle. Ten zabírá téměř celou Moravu a sv. Čechy. Uvnitř oblasti slova štrycle vystupují dva samostatné územní celky varianty štrycka (svč. okraj a Jihlavsko), záp. skupina slez. nářečí se pak vyčleňuje podobami štruclestrucle. Na širším Plzeňsku se vyskytuje ojediněle též forma štrycl, ze tří lokalit od Prostějova a Litovle pocházejí doklady na slovo trocílka.

Ve střední části Čech je rozšířeno slovo šiška. Zejména do jz. Čech se soustřeďuje výskyt výrazu veka. Toto pojmenování je doloženo nezřídka i z ostatního území Čech a ze záp. Moravy, ale tam je zpravidla dubletní. Také většinou jako dubletní se dokládá z jv. Plzeňska výraz calta. Mikroareály vytvářejí dále slova husička (Jemnicko) a houska (Novoměstsko a vých. Čechy). Kompaktní oblast na Frýdecku a Těšínsku tvoří pojmenování kukla. Na Jablunkovsku, Ratibořsku a Kladsku je obvyklé spojení dlouhý chléb.

V městské mluvě je stav zpravidla shodný s venkovským okolím, v mor. městech se u ml. generace začíná šířit výraz šiška.

4                 Pojmenování pro sledovanou reálii byla namnoze přenesena z názvů pro jiné druhy pečiva.


calta  v sled. významu jen nář. (stč. ,houska, druh pečiva‘, Jg též calda, dem. caletka ,placka, vdolek, vánočka‘, ale též ,koláč z režné(!) mouky‘, SSJČ zast. ,druh koláčů, vdolek, placka‘, nář. ,vánočka‘, SSJ ,neplněný pletený koláč‘, hluž. całta ,houska‘) — Přejato z něm. dialektů, dále hláskově upraveno.

dlouhý chléb  jako sousloví jen nář. — Terminologizací dvojslovného spojení.

dušička  v sled. významu jen nář. — Přeneseně podle názvu podlouhlého pečiva pečeného místy v Čechách na Dušičky.

houska, husička  v sled. významu jen nář.; Jg houska, mor. husečka ,podlouhlý chléb pšeničný, houska‘ (stč. húska, húscě ,bílé pečivo‘, SSJČ houska ,drobné pletené pečivo obyč. z pšeničné mouky‘, obl. ,vánočka‘, pol. gąska zast.

,pečivo podlouhlého tvaru‘) — Přenesením podle podoby (upomíná velikostí a tvarem na upečenou husu) a další specifikací. Dem. husička. Srov. I-135 skrojek chleba.

kukla  v sled. významu jen nář.; Kt kukelka — Přeneseno na základě podobnosti (stč. ,část oděvu‘, SSJČ ,vývoj, stadium hmyzu‘). Přejato z lat. přes něm.

strucle, štrucle, štrycka, štrycl  m. jen nář. — Přejato z něm.

šiška  SSJČ (stč. ,knedlík‘, SSJ ,pečivo podobné koblihám‘) — Přeneseno na základě podobnosti.

štrycle  stč., Kt štruca, štrucla, SSJČ poněkud zast. ob. — Přejato z něm.

trocilka  jen nář. — Patrně hláskosl. vývojem z dem. štrucílka > (š)trocílka. — Viz štrycle.

veka  Kt, SSJČ, SSJ hovor. zastar. vekl’a, vekňa — Přejato z něm.


5    veka Ju 3 — vekna Ju 2–6 — veknchleba Ru 3 — štrycla Ju 7 — štruca Ju 1

6    ASJ IV 234

Bh