13 půle vrat (643)

1    M         vrato (vrá- 121, 301, 404, vráta f. 685, 727, 745)

vráteň f. (vrátně f. 101)

vrátna 109, 121

vrátňice

vraťice (vrá- 311)

púl vrat (púlvrat) — púl vrát (puł vratuf 822, puu̯ vrut 832, 835; púlvrát)

púla vrat (pula v. 118) — púla vrát (pola v. 464)

púle vrat — púle vrát

púlka vrat — púlka vrát

polovička vrat — polovička vrát

polovice vrát

křídlo (k. vrat 816, 817)

S          fligel 805

2                 Mapa postihuje nář. označení pro půlku vrat. Byly zachyceny dva typy pojmenování – jednoslovné termíny (výraz vrato a slovotvorné obměny vrátnice, vratice, vrátna, vráteň a označení křídlo) a dvouslovná popisná pojmenování, jejichž základem je podstatné jméno půl nebo jeho slovotvorné varianty půla, půle, půlka, polovička, polovice. Tato substantiva bývají zpřesňována neshodným přívlastkem vrat, popř. jeho hláskoslovnou obměnou vrát (v běžné komunikaci se uvedené přívlastky zpravidla neužívají). Na mapě je výskyt podoby se zdlouženou kořennou samohláskou vrát vyznačen šrafovaním. Tam, kde se gen. pl. v označení sledované reálie nevyskytuje, bylo využito údajů z položky dotazníku č. 642 (2. pád substantiva vrata), aby mohl být uvedený hláskový jev představen v celém územním rozsahu. Popisná pojmenování byla často utvořena ad hoc a jsou neustálená.

Náš nářeční materiál byl porovnán s údaji v KLA a v několika případech byl jimi doplněn. Mohli jsme tak zpřesnit průběh izoglos zejména v Čechách.

U nář. pojmenování půl vrát jsme ani po srovnání s materiálem KLA nemohli určit, kdy se jedná o spojení substantiva půl s genitivním přívlastkem vrát a kdy jde o jednoslovné označení půlvrát (gen. půlvratu), proto na mapě tento rozdíl nezachycujeme.

3                 Areály jednoslovných pojmenování se soustřeďují v Čechách, na Moravě a ve Slezsku převažují pojmenování dvouslovná, popisná.

Výraz vrátnice se vyskytuje na širokém okraji záp. Čech zhruba po linii Plzeň – Strakonice, dále ve vých. části střč. nář. s výběžky do sousedních nář. oblastí (na severu až k Hradci Králové); víceméně ojediněle bylo toto označení zachyceno sev. od Mladé Boleslavi a záp. od Nové Paky, na Sedlčansku a na vých. Prostejovsku.

Nář. ekvivalent vrato byl zaznamenán na Rakovnicku, Příbramsku a Strakonicku, menší areály vytváří v podorlickém úseku a sev. od Nového Města na Moravě. Dále bylo zapsáno především v okrajových oblastech Čech, zejména v širším Podkrkonoší, v náchodském úseku, na Českobudějovicku, na jv. Plzeňsku, na Chodsku. Na Moravě bylo zachyceno na Slovácku.