ČJA 4

111      včely nom. pl. f. (1401) —

1    M         fčely (čeli 119, pščeły 818, fčoy 801) — fčíli — fčali (též 427, 451, 44, 45) — fčáli — fčel

fčele (též 309)

2                 Rozdíly v zakončení nom. pl. feminina včela (pův. a-kmen) spočívají v příslušnosti k morfologickému typu žena či růže (včely × včele). Podobně jako u jiných jmen na -la, která se řadí ve střm. nářečích obvykle k měkkému vzoru, považujeme zapsané formy na -  za analogické podle typu kráv  (srov. ČJA 4-110 jehly nom. pl. f.).

Na mapě sledujeme i hláskové diference související se změnou e > a (včaly), dále zachycujeme podoby se změnou zdlouženého é > á (včály) a varianty s provedením zúžení é > í (včíly).

3                 S výjimkou oblasti střm. nářečí bez Holešovska a Kroměřížska je na celém území národního jazyka – často jako dubletní – rozšířen tvar včely, shodný se spis. jazykem, pronikající i do městské mluvy v areálu s koncovým -e. Podoby s hláskovými variantami kořenné samohlásky byly zapisovány v jzč. nář. podskupině: forma včaly v její záp. a stř. části, podoba včály zhruba mezi městy Příbramí, Prachaticemi a Táborem, varianta včíly hlavně na Doudlebsku a Třeboňsku.

Tvar včele je omezený až na malé přesahy na oblast střm. nářečí; v centr. úseku byla zapsaná forma včel.

4    včály  Jg včaly, SSJČ nář.

včely  Jg, Tk, SSJČ, sloven., pol. pszczoły, hluž. pčoły

včíly  stč. včiely, včély

5    fčeli Ju 1–3, 5, Ru 1, 3, 4 — fčeły Ju 7 — pčeli Ju 2 — čeli Po 1

6    MAGP 388, AJŚ 605, PLJP 131, AJPP 226, OLA 327, ALE 342

Fi