ČJA 3
11 stodola (649)
1 M stodola
stodole 649, 650, 654
mlat
mlatevňa (mlatebňa 716)
homno 651, 666
X storola 301–303, 305, 310, 324, 432, 44
2 Nářeční názvy pro stodolu, tj. hospodářskou budovu k ukládání nevymláceného obilí a slámy, vykazují vedle lexikálních diferencí též rozdíly slovotvorné (mlat × mlatevně), morfologické (stodola × stodole) a hláskoslovné (stodola × storola).
Pokud jde o význam slov mlat, mlatevně a humno, srov. III-12 mlat.
3 Vedle téměř celoúzemního pojmenování stodola (s hláskovou obměnou storola zvláště na Chodsku a s variantou stodole zejména na Litovelsku) se ostatní názvy objevují jen v malých areálech většinou jako dubletní.
Slovo mlat je běžné v jv. části střm. nář., označení mlatevně se vyskytuje ve středním pásu vm. nář. a na širším Prostejovsku, lexém humno se ojediněle dokládá pouze z Litovelska.
Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.
4 humno v sled. významu jen nář.; stč., Jg, SSJ, Bš humenco ‚malá stodola‘ St. Hrozenkov, pol. gumno (SSJČ ‚mlat‘) — Psl. *gumьno ‚stodola‘ i ‚mlat‘.
mlat v sled. významu jen nář.; stč., SSJČ nář., SSJ nář. (SSJČ ‚část stodoly s rovnou udusanou podlahou určená k mlácení obilí‘) — Psl. *moltъ, rozšířením významu. Viz III-12 mlat.
mlatevně jen nář.; SSJČ mlatevna nář. — Derivací od mlat, viz tam.
stodola Jg, SSJČ, SSJ, pol. stodoła — Přejato z něm. (sthn. stadal).
stodole jen nář. — Viz stodola; změnou morfologické charakteristiky příklonem subst. na -la k typu růže.
storola jen nář. — Viz stodola; jzč. změna d > r mezi samohláskami.
5 stodola Po 1, Ju 1–5, Ru 3 — stodoła Ju 7 — mlat Ru 2
6 ASJ IV 190, AJŚ 427, AJK 5:3
Fi
