ČJA 3

106 ranec (trávy) (1077) —

1    M         ranec trávi

břym’e 832–834 (břymyn 835, 836)

emeno (břemíčko 308, břomenko 801, břem’očko 818, břem’uno 831) — dřemeno

huzel (-él 606, 617, 618, 620–623, 625, 627, 630–637, 647, 651) — uzel

núše — noša

berda

rajda 145,160 (randa 453)

huk 202, 325, 326

dundel 105, 505, 512

batoh (baťoh 723, 749)

filec 115, 118, 119,129

vál (svál 139) trávi

bála (svála 151, baleňice 153) t.

loktuše t. — lochtuše t.

plachta t.

nářitek

rameno 161, 501

S          poks 650

2                 Na mapě jsou zakresleny nář. názvy pro ranec trávy, tj. balík trávy v trávnici, trávní plachtě svázané za cípy dokulata. Nář. pojmenování se liší lexikálně, slovotvorně (např. břemě × břemeno, vál × bála) i hláskoslovně (např. loktuše × lochtuše, břemeno × dřemeno, nůše × noše). Protetické h u slova huzel značně přesahuje rozsah uvedeného jevu vyznačeného v PRO E3, proto se zde tato podoba mapuje.

Kromě pojmenování víceméně jednoznačných se často vyskytují také pojmenování zástupná, totiž spojení nář. označení pro trávnici s genitivem výrazu tráva (např. ranec, vál, plachta, loktuše trávy). Tato pojmenování jsme mapovali tam, kde byla zachycena jako jediná, kde vytvářejí oblast a kde tento typ pojmenování potvrzovaly také údaje z KLA. V běžné komunikaci se ovšem genitivní přívlastek běžně vypouští.

Většina zapsaných slov označuje kromě sledované reálie také ranec s drobnými věcmi z nákupu, s drobnými potřebami na cesty nebo s jídlem na pole, ale též obecně ‚vše, co se nosí na zádech‘. Jen ‚ranec trávy‘ znamenají nář. výrazy batoh, bála, břemě, břemeno.

Tam, kde neužívají trávní plachty, schází přirozeně také pojmenování pro ranec trávy. Vcelku se hranice existence a neexistence označení pro obě reálie shodují, srov. III-107 trávnice.

Výrazy vál (bála) a ranec se často vyskytují v dubletě vedle sebe a většinou jde o úplná synonyma. Jen ojediněle má slovo vál (bála) význam ‚větší ranec trávy‘ (tak je tomu v několika lokalitách na Roudnicku). Naproti tomu slovo rameno a někde i slovo nářitek znamená ‚menší ranec na jedno rameno‘. Nelze zcela vyloučit, že i některá další pojmenování označují odlišný (velikostí, tvarem, obalem) typ rance nebo že jsou citově zabarvená (patrně např. rajda, berda, dundel, huk).

3                 Sledovaná reálie není známa v již. polovině Čech a na již. Mladoboleslavsku.

Značné rozšíření má slovo ranec. Vyskytuje se téměř po celé sev. polovině a na jv. okrajích Čech. Menší územní rozsah má označení vál; je běžné na Roudnicku a Rakovnicku, dále na Mladoboleslavsku a na Benešovsku. V oblasti mezi Novou Pakou a Kolínem má podobu bála. V Čechách se dále (většinou dubletně)

vyskytují slova loktuše, lochtuše (zvl. v Podještědí a v Podkrkonoší), rajda (již. od Vysokého Mýta) a uzel (ze-
jména nejsevernější okraj).

Posledně jmenovaný výraz vytváří rozsáhlé území také na Moravě. Jeho záp. hranice sleduje zhruba starou zemskou hranici, na východě hraničí s oblastí slova nůše, noše. Podoba noše zahrnuje téměř celá nář. vm. (kromě sev. okraje) a záp. okraj nář. střm. Úzký pruh od Třebíče k Mor. Krumlovu a Kroměříži se odlišuje hláskoslovnou formou nůše. Na Holešovsku a řídce v svč. nářečích se nachází výraz nářitek. Pro Slezsko a sev. okraj vm. nářečí je typické označení břemeno. Dále se uvedený výraz objevuje ještě na Chodsku a západně od Českých Budějovic, v podobě břemě pak na Těšínsku a v obměně dřemeno na Frýdecku a Frenštátsku. Na vých. pruh vm. nářečí se omezuje označení batoh. Mikroareály vytvářejí slova rameno (Hlinecko), rajda (již. Vysokomýtsko) a huk (na sz. okraji Čech). Označení plachta je hojnější na záp. Moravě.

4    Nelze bezpečně zjistit, zda všechny doklady z excerpovaných slovníků mají pouze význam ‚ranec trávy‘.

bála  jen nář. — Patrně od vál (viz tam) záměnou retnic (případně adideací podle balík) a změnou rodu.

batoh  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ — Podle Šmilauera (Mch) souvisí s maď. batyu ‚ranec‘. Specifikací významu.

berda  jen nář. — Buď adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn. burde, stč. burda, u obou ‚břemeno‘), nebo od préz. kmene ber ‚nesu‘ se starobylým sufixem -da.

břemě  jen nář.; pol. brzemie, hluž. brěmjo (stč. břiemě, SSJČ kniž., u obou ‚těžká věc, břímě‘) — K psl. *bermę (kořen jako u bráti v pův. významu ‚nésti‘; šlo tedy o to, co je neseno). Specifikací významu. Slez. podoba břymě vznikla z břemě, ta navazuje na formy v pol.

břemeno  v sled. významu jen nář.; Jg břemýnkobřemíčko (trávy) dem., Kt (stč. ěmeno, SSJČ, SSJ bremeno, u všech ‚břímě, těžká věc‘) — Novotvar k břímě. Specifikací významu.

dřemeno  jen nář. — Hláskoslovná obměna výrazu břemeno, viz tam.

dundel  jen nář. (Jg dundel koláčů ‚uzel koláčů‘) — Podle Mch obměnou slova chundel ‚chomáč‘.

filec  v sled. významu jen nář.; stč. i Jg ‚břeménko‘, SSJČ zast. ob. ‚ranec‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm.

huk  v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Hucke ‚nůše‘).

huzel  jen nář. — Podoba s protetickým h-, viz uzel.

lochtuše t.  jen nář. — Hlásková varianta slova loktuše, viz tam.

loktuše t.  v sled. významu jen nář. (stč. loktušě ‚plachta‘, SSJČ obl.


‚trávnice‘) — Přenesením slova něm. původu (Lackentuch ‚plachta‘).

nářitek  jen nář.; Jg mor. (Kt i nářit mor. „ze čtyř se tvoří batoh, více nářitků tvoří nůši“) — Přenesením. Z předložkového spojení na + řiti; pův. hrsti trávy dávané při sečení srpem do trávnice zavěšené tak, že tráva byla „vskutku na řiti“ (Mch).

noše  jen nář.; Kt mor. i SSJ noša (pol. nosza ‚břímě‘) — Z psl. *nos-ja starým krácením kořenné samohlásky. Specifikací.

nůše  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. (stč. nóšě ‚co je nošeno, břemeno‘, Jg ‚koš, co se na zádech nosí, svazek, otep‘, pol. zast. ‚břímě‘) — Z psl. *nos-ja (to od nésti) ‚břemeno‘ se změnou ó > uo > ů.

plachta t.  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg i SSJČ ‚plachta na trávu‘).

poks  jen nář. — Přejato z něm. (Packs).

rajda  v sled. významu jen nář. (Kt ‚tlustá svině‘, Kt a SSJ zajda ‚uzlík‘) — Přejato z něm.

rameno  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

ranec t.  SSJČ (Jg ‚uzlík‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Ranzen ‚ranec‘).

uzel  SSJČ (stč. ‚svazeček‘, Jg ‚břeménko‘, hluž. wuzoł) — Z psl. *vz-ьlъ (srov. vázat). Přenesením.

vál  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚svazek připomínající tvarem válec, vál roští‘) — K valiti, váleti. Specifikací.

5    ranec Ju 2, 4–6 — břemeno Ru 3 — noša Ju 7, Ru 5 — berda Po 1 — rajda Ru 4 — plachta Ju 1 — poks (trávi) Po 1

6    ASJ IV 151

Bh