ČJA 2

1 šeřík (1180)

1    M         šeřík

bez

svatojánckej bez 320

špaňelský bez 213, 753

šťepnej bez

tureckej bez

voňavý bez

beza 435, 449

chebz (hebz 833, 835, 84, chybz 806, chebzd 809, 811, 817)

turecký chebz 706, 734

voňavý chebz

chebzik (hebzik 613)

chebzíček

chebza (chébza 747)

chebzi m. 650, 666, 667

křenka 605 (křemfa 515, 518, křemší 644)

špaňhél 742 (špaňihel 746, španiel 742)

flider 808 (flyder 801)

řebříček 301–303 (žebříček 303, 304)

N          modrí chebz 757, zahradňí chebz 722, domacy chybz 806, modrej bez 506

2                 Nářeční výrazy označující šeřík, tj. keř s bohatými latami nafialovělých, modravých nebo bílých kvítků (Syringa vulgaris), vykazují kromě základní lexikální opozice bez × chebz další rozdíly lexikální spíše jen okrajově (křenka × špaňhél × řebříček × flider).

U výrazu chebz se projevuje též diferenciace slovotvorná (chebz × chebzík × chebzíček) a rodový protiklad (chebz × chebza). Zvláště u slova bez se místy objevují doplnění adj. přívlastkem svatojánský, španělský, štěpný, turecký, voňavý. Dvojslovná spojení jako např. modrý bez, zahradní chebz, zaznamenaná zcela sporadicky, byla z mapování vyloučena, protože je nepovažujeme za sousloví.

Položka 1180 šeřík úzce souvisí s položkou 1181a keř černého bezu. Někteří nář. informátoři často používají pro oba keře stejného výrazu bez, popř. chebz, a pouze v případě potřeby rozlišují oba keře pomocí popisných adjektiv, např. bílý, fialový, voňavý, srov. ČJA 2, 119 keř černého bezu.

Většina výše uvedených pojmenování vznikla přenesením výrazu označujícího původně keř černého bezu (bez, chebz a jejich odvozeniny) na šeřík, a to na základě podobnosti květové laty obou keřů, menší množství ekvivalentů (např. křenka, řebříček) bylo přeneseno na základě podobnosti z jiných bylin.

Pojmenování šeřík, shodné se spis. jazykem, si dosud uchovává poněkud literární ráz a jako takové bylo explorátory zaznamenáváno spíš výjimečně.

3                 Pro mapu je příznačný protiklad jednoduché situace v Čechách v podstatě s jediným výrazem bez a poněkud složitějšího stavu na Moravě, kde se objevuje především pojmenování chebz a jeho slovotvorné varianty.

Většinový výraz bez se kromě celých Čech vyskytuje též na jz. a sev. Moravě a dále podél sev. části hranice moravsko-slovenské s širším výběžkem na Vsetínsko a do sev. okrajů nář. vm. Dokládá se též z přechodných nářečí česko-polských. Na zbývajícím území Moravy a Slezska je pojmenování chebz, na Holešovsku v rodové variantě chebza, na Znojemsku v slovotvorné obměně chebzík a v členité oblasti mezi Mor. Krumlovem a Kyjovem v podobě chebzíček. Kolektivum chebzí převládá na Litovelsku.

Dvojslovná pojmenování se vyskytují především v zč. nářečích, v jejich již. části je to turecký, voňavý a ojediněle svatojánský bez, v sev. části štěpný bez. Dvojslovná označení turecký, štěpnýšpanělský bez se dokládají místy ze sev. části střč. nář., sousloví voňavýturecký chebz roztroušeně z vých. Moravy, zvláště ze sev. části vm. nář.

Další lexémy jsou víceméně sporadické. Pojmenování křenka se objevuje v již. části čm. nář. a na Zábřežsku, přejatý výraz flider v opavské skupině slez. dialektů, ekvivalent špaňhél ve vm. nář. Na Domažlicko se omezuje výraz řebříček.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s jejich příslušným venkovským okolím, do měst na Moravě navíc proniká pojmenování bez a zejména šeřík; ten se dokládá často i ze zč. a sč. pohraničí. Podle našeho výzkumu se tento výraz šíří překvapivě málo.

4    bez  SSJČ, hluž. běłymódry bóz — Přenesením pojmenování, viz II119 keř černého bezu.

beza  jen nář.; SSJ baza, bazička nář. — Příklonem k femininu bez, viz tam.

flider  jen nář. — Přejato z něm. Flieder ‚šeřík‘.

chebz  jen nář. (SSJČ nář. ‚bez‘) — Přenesením pojmenování, viz II119 keř černého bezu.

chebza  jen nář. — Příklonem k femininu z chebz, viz tam.

chebzí  jen nář. (SSJČ nář. též chebzoví, Bš u obou ‚bezové křoví, bezoví‘; ‚chebdí‘) — Kolektivum k chebz, viz tam.

chebzíček  jen nář. — Formální dem. k chebz, viz tam.

chebzík  jen nář. — Formální dem. k chebz, viz tam.

křenka  jen nář.; Bš Měřín, ALJ Vel. Meziříčí, Morava — Od střemcha, protože se laty šeříku podobají květovým hroznům střemchy.

řebříček  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování řebříčku na šeřík na základě podobnosti jejich květenství.


svatojánský bez  SSJČ bot. lid. — Dvojslovné pojmenování z adj. svatojánský a ze subst. bez, viz tam.

šeřík  SSJČ, hluž. šěrik — Preslovou adaptací rus. sireň ‚šeřík‘.

španělský bez  jako sousloví jen nář.; Jg bez španielský, modrý — Dvojslovné pojmenování z adj. španělský a ze subst. bez, viz tam.

špaňhél  jen nář. — Ze spojení španělský bez.

štěpný bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné popisné pojmenování z adj. štěpný ‚pěstovaný, zahradní‘ a ze subst. bez, viz tam.

turecký bez  jako sousloví jen nář.; dluž. turkojski baz — Dvojslovné pojmenování z adj. turecký a ze subst. bez, viz tam.

turecký chebz  jen nář. — Dvojslovné pojmenování z adj. turecký a ze subst. chebz, viz tam.

voňavý bez  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné popisné pojmenování z adj. voňavý podle toho, že šeřík voní, a ze subst. bez, viz tam.

voňavý chebz  jen nář.; Kt (Bš), ALJ Prostějov — Dvojslovné popisné pojmenování z adj. voňavý a ze subst. chebz, viz výše.

5    bez Po 1, Ju 1–4, Ru 4 — chebz Ju 6 — hebz Ru 5 — chebí Ru 3 — bezofka Ru 2 — lilák Ju 5 — jegovan Ju 7

6    ASJ IV 63, MAGP 209

Pv