ČJA 5
49 sekyra (1324)
1 M sekira (śek’ira 831, 833–836, šek’ira 835, 836)
sekyra (s’- 826, ś- 832)
sekera (sekra 655, 664, śek’era 833, 834)
sekəra 747
2 Na mapě jsou představeny podoby feminina sekyra (psl. *sekyra). Zatímco varianty sekira a sekyra jsou pokračováním psl. podoby, obměna sekera vznikla zřejmě ještě před změnou y > e, a to podle Mch spodobou k prvnímu -e-. Proto dnes nemůžeme s určitostí říci, zda podoba sekera v střm. nář. (mimo oblast centrálního úseku, viz dále) navazuje na podobu s -ke- či s -ky-, jako pravděpodobnější se však jeví, že zde už ve stč. bylo -ke- (v sousedních nář., tj. v čm. nář. a v dolských nář., je -ke-). To potvrzuje i situace v centrálním úseku střm.
nář., protože za podobu sekyra by zde byla obměna sekra s
širokým (tato varianta zde však byla
naším vý-
zkumem zachycena jen ve 2 lokalitách).
Podoba śek’ira má palatalizované k’ před i.
3 Podoba sekira se splynulou výslovností hlásky i tvoří v Čechách dva areály; první zahrnuje jzč. nář. a záp. úsek střč. nář. a druhý svč. nář. bez již. části. Na Moravě pak byla tato podoba zapsána na Uherskobrodsku a obměna śek’ira v přechodových nářečích česko-polských.
Varianta sekyra s širší výslovností y je typická pro sev. polovinu vm. nář. a pro slez. nář. Obměna sekәra byla zachycena jen na sev. okraji vm. nář.
Podoba sekera pokrývá oblast střč. nář., přilehlý již. pruh svč. nář., oblast čm. nář., střm. nář. a již. úsek vm. nář., roztroušeně byla zachycena i v českých areálech podoby sekira.
Ve městech se často vedle podoby shodné s nář. okolím užívá buď varianta sekira, nebo varianta sekera (obě varianty jsou spisovné).
4 Podoby jsou uvedeny podle zápisu ve slovnících, ne podle výslovnosti.
sekera stč. sěkera, Jg, SSJČ, sloven., pol. siekiera, hluž.
sekyra stč., Jg, SSJČ
5 sekira Po 1, Ju 1, 2, 4, 5, Ru 2, 3 — sek’ira Po 1 — sekyra Ju 7 — sekera Ju 3, 6, Ru 4, 5
Ko
