370      kam (2506)

kde (2502)

1    M         kam

kaj (kej 827)

kany

gde

N          kajši 813, kajš 836

2                 Položka byla zaměřena na zjišťování podob směrového zájmenného příslovce tázacího kam. Směrové kam v minulosti ve střm. a vm. nářečích splynulo s místním příslovcem kde a ve Slezsku s výrazem kaj. Tak mají adverbia kde a kaj v těchto oblastech vedle významu směrového i svůj původní význam místní (srov. oddíl 7). Obyčejně bývá směrový význam kam vyjadřován příslovcem kde i ve slovenštině, v horní a dolní lužičtině a v polštině.

Ve spisovném jazyce se ve významu směrovém užívá adverbia kam a výraz kde označuje pouze význam místní. Obě příslovce se spojují i s postfixy -pak a -ž(e). Srov. ČJA 5, 410.

Nářeční materiál se diferencuje slovotvorně (kam × kde × kaj × kany).

Příslovce kde vzniklo ze (zdlouženého) pronominálního základu (*kъ-) sufixem -de. Od stejného základu, avšak sufixem -am(o) se tvoří výraz kam (koncové -o později odpadlo) a sufixem -any bylo utvořeno adverbium kany. Kaj je hláskově přetvořené kadě.

Adverbia kam, kde a kaj se navíc pojí s postfixy -pak/-pa, -ž, -též aj. Těm je věnována samostatná mapa. Srov. ČJA 5, 410.

Hláskoslovné obměny adverbia kde (hde, de; gre) nesledujeme, srov. ČJA 5, 215b.

3                 Adverbium kam se vyskytuje v Čechách a na záp. polovině Moravy s přilehlým již. okrajem vm. nářečí. Pro zbývající území Moravy je charakteristické příslovce kde. Slezská nářečí se vyznačují výrazem kaj, který je v nejvýchodnějších oblastech v dubletě se slovotvornou variantou kany.

Města se shodují se svým nář. okolím; pouze do měst v oblasti výrazu kde na východní polovině Moravy proniká jako dubletní adverbium kam.