našejm — našém

našem

2                 Dat. pl. zájmena náš má ve spis. jazyce ve všech rodech tvar našim. Stejnou formu měl i v stč. jazyce. V dialektech je pestrost zakončení.

Forma našim v Čechách navazuje nepochybně na stč. stav, na vých. Moravě a ve Slezsku může jít rovněž o uchování tohoto staršího stavu, nelze však zcela vyloučit (vzhledem k existenci vm. tvaru naším), že tu forma našim vznikla krácením z naším. Uvedený tvar vznikl nepochybně podle složené deklinace (naším jako jarním). Formy našém, našejm ukazují na to, že se zde mohl uplatnit i vliv složené flexe tvrdých adjektiv (našejm jako střč. dobrejm, našém jako střm. dobrém). Dat. forma našem má původ v analogickém vyrovnání podle dativu ukaz. zájmena těm.

Na mapě nezachycujeme různou realizaci i-ového vokálu po souhlásce (našim × našym); rozšíření uvedeného jevu postihují PRO F2b.

3                 Pův. dativní tvar našim se uchoval na větší části Čech (kromě širokého pruhu obcí ve středu země), dále ve Slezsku a v klínu obcí zasahujícím z Lipnicka přes Holešovsko, Kroměřížsko až ke Kyjovu. Forma naším byla zachycena ve vm. nář. s výjimkou sev. Kyjovska a sev. Lipnicka. Dále vytváří malý areál mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi s malým přesahem do vých. Čech.

Obměna s diftongem našejm pokrývá oblast stř. Čech od Prahy přes Benešovsko, Ledečsko až na Novoměstsko, odtud pokračuje úzkým pruhem obcí od Jihlavy k Slavonicím. Odděleně vystupuje ještě na Náchodsku a Kladsku. V již. polovině střm. nář. se realizuje v obměně našém. Uvedená forma se nejednou dokládá (ale vždy jako dubletní) z území sev. od Prostějova.

Samostatný územní celek vytváří ještě forma našem. Rozkládá se v pásu obcí od Litovle přes Prostějovsko až na záp. Kyjovsko.

Městská mluva se příliš neliší od tradičních nářečí, do ní však proniká tvar shodný se spis. jazykem, tj. našim.

4    našim  stč., Db, Tk, MČ, sloven., pol. naszym, hluž.

naším  stč. říd.

5    našim Po 1, Ju 1–4, 7, Ru 2–4 — naším Ru 5 — našejm Ju 3

6    —

Bh