ČJA 4

105      vejce nom. pl. n. (432) —

1    M         vejce

vejca (též 73) — vajca (vajica 677, 72)

vejcata 609, 53

vajcá 757

2                 Morfologický rozdíl spočívající v provedení či neprovedení přehlásky ’a > e (vejce × vejca) jen okrajově doplňuje diference vejca × vejcata (příklonem k typu kuře); srov. ČJA 3-232 vejce. Mapa eviduje i hláskové rozrůznění základu aj × ej (vajca × vejca). Pravidelné hláskové obměny kořenného -aj- ve střm. nářečí sleduje izoglosa PRO D1a.

3                 Podoba vejce pokrývá celé Čechy; běžná je i na jz. Moravě, v záp. úseku centr. části střm. nářečí a na Zábřežsku. Byla zapsána (jako nedubletní) i na Kyjovsku. Na zbývajícím území jsou rozšířeny tvary na -a (vejca na větší části střm. nářečí, vajca ve vm. a slez. nářečích). Jazykovězeměpisný obraz doplňují sporadicky zaznamenané podoby vejcata (Novoměstsko, Moravskokrumlovsko) a kopanič. tvar vajcá.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím. Pozoruhodný je výskyt podoby vajca v mluvě několika pohraničních měst.


4    vajcá  sloven. vajcia

vejce  stč. vajcě, Db, Tk, MČ


5    vejce Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — wejce Po 1 — véce Ju 6 — vajca Ju 7, Ru 5 — véca Ju 6

6    —

Fi