21 hrachový lusk (1132 a)

1    M         lusk (usk 734)

lusek

luska (lúska 107, uska 735)

usko 736

struk

struko 106, 701

strouček (strunček 831)

strunčko

2                 Nářeční označení hrachového lusku se diferencují lexikálně (lusk × struk), slovotvorně (např. lusk × lusek), morfologicky (např. lusk × luska × lusko) a hláskoslovně (např. strou- × strun-).

3                 Pro zeměpisné rozšíření zjištěných nářečních pojmenování je příznačná lexikální dichotomie představená výrazy odvozenými jednak od základu lusk-, jednak od základu struk-. Hranice vymezující území výskytu uvedených lexémů probíhá východní částí zkoumaného území. Ve slez. nářečích, na Holešovsku a v nář. vm. s výjimkou jejich jz. oblasti se užívá názvu struk, v již. úseku tohoto areálu a na vých. Vsetínsku formy strouček. Výchozí podoba struk zasahovala dříve patrně rozsáhlejší území, jak o tom svědčí enkláva v sev. části čm. nář. a ojedinělý výskyt na Brněnsku a odděleně i v Podještědí.

Pro záp. a stř. část území českého národního jazyka jsou příznačná pojmenování se základem lusk-: výraz luska byl zapsán v Čechách s výjimkou sev. poloviny střč. nář. a Podkrkonoší, na Moravě se objevuje řidčeji, a to zejména na širším Brněnsku, Břeclavsku a ve východním okraji střm. dialektů. Forma lusk se dokládá soustředěně ze sev. poloviny střč. nářečí, především však z nář. čm. a střm.

Podoba lusek se vyskytuje v Čechách, vždy v oblastech kontaktu forem lusk a luska, a to v již. úseku střč. nář. a v sev. úseku dialektů svč.

Situace ve městech odpovídá stavu zjištěnému ve venkovském okolí, nověji se šíří slovo lusk, shodné se spisovným jazykem.